Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Chemoterapie může paradoxně šířit rakovinu a vyvolat agresivnější nádory, ukázala studie

Chemoterapie může paradoxně šířit rakovinu a vyvolat agresivnější nádory, ukázala studie

Tisíce lidí se díky ní vyléčily, nejnovější studie však potvrzuje, že chemoterapie může zároveň způsobit šíření rakoviny do dalších orgánů a vyvolat vznik mnohem agresivnějších nádorů. Ukázal to výzkum amerických vědců, kteří zkoumali dopady léků na pacienty s rakovinou prsu. Informoval o tom deník The Telegraph.

Podle závěrů studie zveřejněné v lékařském časopise Science Translational Medicine američtí vědci zjistili, že chemoterapie zvyšuje pravděpodobnost, že budou rakovinné buňky migrovat do jiných částí těla, kde mohou spíš způsobit smrt. I když tak v konkrétním případě chemoterapie zabere, může pacientovi nebo pacientce zadělat na mnohem větší problémy.

Podle amerických vědců tyto „toxické léky“ v podstatě zapnou „opravné mechanismy“ v těle, které nakonec způsobí, že nádor zesílí. Zároveň zvyšují počet „vstupů“ v krevních cévách, které následně umožní šíření rakoviny v těle. Doktor George Karagiannis z lékařské univerzity v New Yorku zjistil, že se počet těchto vstupů zvýšil u 20 pacientek, které dostávaly dvě běžné dávky chemoterapie.

Cestou je podle něj pacienty během chemoterapie důkladně sledovat a kontrolovat, zda rakovina v těle necirkuluje. „Jednou z možností by bylo odebrat po několika dávkách předoperační chemoterapie malé množství nádorových tkání,“ říká. Pokud by testy nepříznivou prognózu potvrdily, lékaři by doporučili ukončit chemoterapii a nejprve provést operaci. Pak by bylo možné se k léčbě vrátit.

Nově zveřejněný výzkum je zatím první vlaštovkou a už dnes lékaři pracují na dalším. „V této studii jsme zkoumali pouze šíření rakovinových buněk vyvolaných chemoterapií u rakoviny prsu. V současné době pracujeme na dalších typech rakoviny, abychom zjistili, zda jsou podobné účinky vyvolávány i u nich,“ říká Karagiannis.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1