Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čínská kung-fu babička nadchla internet. S bojovým uměním nepřestává ani v 94 letech

Čínská kung-fu babička nadchla internet. S bojovým uměním nepřestává ani v 94 letech

Je to drobná žena, ale nenechte se zmást. Umí udeřit. Čtyřiadevadesátiletá čínská babička Čang Che-sienová se stala internetovou senzací. Fotky, na kterých cvičí bojové umění kung-fu, zaplavily sociální sítě.

Bojovnice pochází z provincie Če-ťiang a bojové umění ji začal učit její otec, když jí byly teprve čtyři roky. To znamená, že cvičí kung-fu už 90 let. „Je to rodinná tradice, která trvá už 300 let,“ vyprávěla pro CNN. Všichni její rodinný příslušníci se naučili kung-fu, protože to posiluje disciplínu a kondici. Bojové umění ovládá celá rodina - její děti, její vnoučata i pravnoučata. 

„Můj otec mě učil kung-fu ještě, když jsem byla v posteli,“ vzpomíná pro server Shanghai Daily. „Narodila jsem se v roce 1924, když byla Čína ve válce  s jinými zeměmi,“ popisuje. „Byl to dobrý způsob, jak se naučit sebeobranu,“ pokračuje ve vyprávění.

Babička každé ráno vstane v 5 hodin a trénuje kung-fu. Pak si dá kaši nebo nudle. V domácnosti vše dělá sama včetně štípání dříví, protože její manžel zemřel už před lety.

„Moje máma nebyla nikdy nemocná, a když byla nachlazená, uzdravil ji spánek,“ popsal její syn Feng Čchuan-jin. Nikdy si nevzala žádné zdravotnické preparáty jako jsou vitamíny a další doplňky,“ řekl.

A kung-fu jí přineslo také lásku, její muž se učil kung-fu u jejího otce. Společně dva mladí lidé tedy cvičili kung-fu v horách a zamilovali se do sebe. A bojové umění jí pomohlo i v normálním životě. Když ji chtěli okrást tři muži, zakřičela na ně: „Odvážíš se přiblížit a bojovat se mnou?“ A dva z nich srazila k zemi, než stačili vůbec zareagovat. Třetí raději utekl.

Che-sienová cvičí kung-fu pocházející z regionu Fu-ťien a skládá se z 15 různých stylů. Každý styl má zhruba 36 pohybů. Naučit se jeden styl trvá zhruba 3 roky, ale jak sama říká, nejhorší jsou začátky. „Nejtěžší je být v pevném podřepu, z toho mě hodně bolely svaly,“ vzpomíná. „Pamatuju si, jak mě všechno bolelo tak moc, že jsem nemohla jít ani na záchod, a my jsme byli chudá rodina, takže jsem po tréningu hladověla. Neměli jsme nic k jídlu,“ vypráví o dobách, kdy byla ještě dítě.  

Mnoho členů její rodiny se odstěhovalo, takže se už moc často nesetkávají, aby si společně zacvičili. Čas tráví tím, že učí sousedy. Přestože se Che-sienová stala přes noc slavnou, zůstává stále tou pokornou starou paní. „Nikdy, mě nenapadlo, že budu slavná,“ říká. „Jestli lidé kung-fu milují, moje rodina je to může naučit. Učili jsme lidi tady v okolí, ale nikdy mě nenapadlo, že se nám dostane pozornosti z celého světa,“ uzavřela. 

Che-sienová se jen obává, že by mohla rodinná tradice zaniknout. Vnoučatům řekla, aby trávili méně času u obrazovek a více času cvičením. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1