Dalibora? Dejme raději Libuši, Destinnová národ dojme k slzám. Je to 100 let od „nejpodvratnější“ akce proti monarchii | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dalibora? Dejme raději Libuši, Destinnová národ dojme k slzám. Je to 100 let od „nejpodvratnější“ akce proti monarchii

Dalibora? Dejme raději Libuši, Destinnová národ dojme k slzám. Je to 100 let od „nejpodvratnější“ akce proti monarchii

Rozpad Rakouska-Uherska v říjnu 1918 nebyl bleskem z čistého nebe. Čeští politici zatloukali od začátku roku do symbolické rakve podunajské monarchie jeden hřebík za druhým. V lednu to byla Tříkrálová deklarace a generální stávka, v dubnu Jiráskova Národní přísaha, prvního května pak stotisícová dělnická demonstrace v ulicích Prahy. Zdaleka nejpodvratnější akce, kterou pak překonal už jen 28. říjen, ale přišla přesně před sto lety, v polovině května pod rouškou oslav padesáti let od položení základního kamene Národního divadla.

„Víno nadšení šumělo tehdy. Všichni jsme věděli, že prožíváme jednu z posledních peripetií jedinečného dramatu národního a s myslí povznesenou hleděli jsme vstříc jeho slavnému rozuzlení. Mohutné volání svobody nedalo se již zadržeti,“ vzpomínal v květnu 1919 na rok staré události nejstarší český deník Národní listy. Co přesně se mezi čtvrtkem 16. a sobotou 18. května v Praze odehrálo?

Tím nejlepším průvodcem nám bude tehdejší šéf činohry Národního divadla a zároveň odbojář, člen Maffie, Jaroslav Kvapil (1868–1950), který průběh „tří slavných dnů“ popsal ve svých mnohasetstránkových memoárech. Každé paměti jsou samozřejmě pramenem více či méně problematickým, na druhou stranu režisér, dramatik a překladatel Kvapil byl jako hlavní iniciátor a organizátor výročních divadelních slavností skutečně u všeho podstatného. To on přizval do přípravného výboru před rokem amnestovaného Karla Kramáře, spolu pak začali oslovovat zástupce dalších utlačovaných národů monarchie a zvát je na květen do Prahy. Jihoslované, Poláci, Slováci i obyvatelé Habsburského severu Itálie byli už od neděle dvanáctého velkolepě vítáni na pražských nádražích.

Policie zatím situaci pouze monitorovala, úřady nechtěly do oslav samotných nijak zasahovat. Ty začaly 16. května v deset dopoledne, ne ale u zlaté kapličky nýbrž v budově Národního muzea. Konkurenční slavnostní schůzi na oslavu Národního divadla svolali už na devátou zástupci socialistických stran do budovy Plodinové burzy na Senovážném náměstí, pravděpodobně měla odvádět pozornost českého dělnictva od hlavní akce na náměstí Václavském. Slavnost se konala v Pantheonu muzea, kde podle Kvapilových vzpomínek organizátoři za pomoci palmové výzdoby pohotově zakryli busty Habsburků, aby na řečníky shlíželi pouze národní vůdci a buditelé. Promluvili Kramář nebo Jirásek, velké vzrušení způsobily proslovy Pavola Országha Hviezdoslava a dalších slovanských bratří. Podle Kvapilových vzpomínek pak dav nesl Kramáře s Rašínem na ramenou dolu Václavským náměstím a bezmála sedmdesátiletý Jirásek měl co dělat, aby se ho paže nadšenců nezmocnily také. Lípa, která rostla před hotelem Zlatá husa, byla červenobíle opentlena, náměstí samý kroj. „V nich se sem sjelo plno venkovanek, ale oblékly se do nich také měštky a viděli jsme v těch barevných suknicích, karkulích a fáborech i ženy našeho života veřejného, spisovatelky a herečky,“ popsal pestrobarevné „makoviště“ Kvapil.

Večer už program pokračoval v Národním divadle. Původně se počítalo se Smetanovým Daliborem, který měl premiéru právě v den položení základního kamene divadla, 16. května 1868, nakonec ale z propagandistických důvodů dostala přednost jiná Smetanova  opera – Libuše. „Můj drahý národ český neskoná, on pekla hrůzy slavně překoná!“ Když Ema Destinnová dozpívala poslední věty Libušina proroctví, lidé v hledišti se neubránili slzám. „Představení Libuše bývala v poslední rok války vždycky okázalá a demonstrační. Takového však představení jsem v divadle ještě nezažili! V meziaktí řečnilo se v hledišti o přítrž jako na nějakém veřejném shromáždění a obecenstvo si samo vyvolávalo řečníky.“ Projevy z balkonů směřovaly i k lidem, kteří se do divadla nevešli a tlačili se v okolních ulicích. Slavnost se pak přesunula opět na Václavské náměstí.

Druhý den dopoledne se představitelé pozvaných národů sešli v Grégrově sále Obecního domu, akce se inspirovala Kongresem utlačovaných národů, který se v dubnu uskutečnil v Římě. Také do Obecního domu dorazila božská Ema, večer zazpívala ve Smetanově síni. V sobotu pak následoval výlet parníkem na Zbraslav, kam společnost pozval zámecký pán Cyril Bartoň z Dobenína. „Loď naše byla už za jízdy na Zbraslav pozdravována na obou březích zástupy obecenstva. Byl teplý den a hodně nadšenců těch bylo v plavkách a na zpáteční cestě vypravili se nám v ústrety pražské veslařské kluby,“ utkvělo v paměti tehdejšímu šéfovi činohry. U Chuchle loď zakotvila a Kvapil a spol. řečnili k lidem na palubě, na břehu i na veslicích.

Mezitím se ale probudily úřady a parník se vracel do úplně jiné Prahy, než ze které o pár hodin dříve vyplul. Přišly odvetné kroky, se kterými už čeští politici ve své bohorovnosti a revolučním nadšení ani nepočítali. Slavnosti byly předčasně ukončeny a Jihoslované, Slováci a další cizinci byli vykázáni z města. Vedení Národního divadlo dostalo vážnou výhrůžku, že v případě opakování čtvrtečních událostí může být zlatá kaplička klidně i uzavřena. Že se nemusí jednat o plané hrozby, dokazuje okamžitý zákaz vydávání podvratných Národních listů. Na záchranu monarchie ale bylo pozdě. Když Národní listy devět dnů před říjnovým převratem po pěti měsících opět vyšly, hned v úvodníku stála věta: „Ať žije svobodné, demokratické Československo!“ Slovy Kvapilovými: „Od toho 16. května šlo se k 28. říjnu už cestou rovnou.“ Cestou k samostatnosti.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.