Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dalibora? Dejme raději Libuši, Destinnová národ dojme k slzám. Je to 100 let od „nejpodvratnější“ akce proti monarchii

Dalibora? Dejme raději Libuši, Destinnová národ dojme k slzám. Je to 100 let od „nejpodvratnější“ akce proti monarchii

Rozpad Rakouska-Uherska v říjnu 1918 nebyl bleskem z čistého nebe. Čeští politici zatloukali od začátku roku do symbolické rakve podunajské monarchie jeden hřebík za druhým. V lednu to byla Tříkrálová deklarace a generální stávka, v dubnu Jiráskova Národní přísaha, prvního května pak stotisícová dělnická demonstrace v ulicích Prahy. Zdaleka nejpodvratnější akce, kterou pak překonal už jen 28. říjen, ale přišla přesně před sto lety, v polovině května pod rouškou oslav padesáti let od položení základního kamene Národního divadla.

„Víno nadšení šumělo tehdy. Všichni jsme věděli, že prožíváme jednu z posledních peripetií jedinečného dramatu národního a s myslí povznesenou hleděli jsme vstříc jeho slavnému rozuzlení. Mohutné volání svobody nedalo se již zadržeti,“ vzpomínal v květnu 1919 na rok staré události nejstarší český deník Národní listy. Co přesně se mezi čtvrtkem 16. a sobotou 18. května v Praze odehrálo?

Tím nejlepším průvodcem nám bude tehdejší šéf činohry Národního divadla a zároveň odbojář, člen Maffie, Jaroslav Kvapil (1868–1950), který průběh „tří slavných dnů“ popsal ve svých mnohasetstránkových memoárech. Každé paměti jsou samozřejmě pramenem více či méně problematickým, na druhou stranu režisér, dramatik a překladatel Kvapil byl jako hlavní iniciátor a organizátor výročních divadelních slavností skutečně u všeho podstatného. To on přizval do přípravného výboru před rokem amnestovaného Karla Kramáře, spolu pak začali oslovovat zástupce dalších utlačovaných národů monarchie a zvát je na květen do Prahy. Jihoslované, Poláci, Slováci i obyvatelé Habsburského severu Itálie byli už od neděle dvanáctého velkolepě vítáni na pražských nádražích.

Policie zatím situaci pouze monitorovala, úřady nechtěly do oslav samotných nijak zasahovat. Ty začaly 16. května v deset dopoledne, ne ale u zlaté kapličky nýbrž v budově Národního muzea. Konkurenční slavnostní schůzi na oslavu Národního divadla svolali už na devátou zástupci socialistických stran do budovy Plodinové burzy na Senovážném náměstí, pravděpodobně měla odvádět pozornost českého dělnictva od hlavní akce na náměstí Václavském. Slavnost se konala v Pantheonu muzea, kde podle Kvapilových vzpomínek organizátoři za pomoci palmové výzdoby pohotově zakryli busty Habsburků, aby na řečníky shlíželi pouze národní vůdci a buditelé. Promluvili Kramář nebo Jirásek, velké vzrušení způsobily proslovy Pavola Országha Hviezdoslava a dalších slovanských bratří. Podle Kvapilových vzpomínek pak dav nesl Kramáře s Rašínem na ramenou dolu Václavským náměstím a bezmála sedmdesátiletý Jirásek měl co dělat, aby se ho paže nadšenců nezmocnily také. Lípa, která rostla před hotelem Zlatá husa, byla červenobíle opentlena, náměstí samý kroj. „V nich se sem sjelo plno venkovanek, ale oblékly se do nich také měštky a viděli jsme v těch barevných suknicích, karkulích a fáborech i ženy našeho života veřejného, spisovatelky a herečky,“ popsal pestrobarevné „makoviště“ Kvapil.

Večer už program pokračoval v Národním divadle. Původně se počítalo se Smetanovým Daliborem, který měl premiéru právě v den položení základního kamene divadla, 16. května 1868, nakonec ale z propagandistických důvodů dostala přednost jiná Smetanova  opera – Libuše. „Můj drahý národ český neskoná, on pekla hrůzy slavně překoná!“ Když Ema Destinnová dozpívala poslední věty Libušina proroctví, lidé v hledišti se neubránili slzám. „Představení Libuše bývala v poslední rok války vždycky okázalá a demonstrační. Takového však představení jsem v divadle ještě nezažili! V meziaktí řečnilo se v hledišti o přítrž jako na nějakém veřejném shromáždění a obecenstvo si samo vyvolávalo řečníky.“ Projevy z balkonů směřovaly i k lidem, kteří se do divadla nevešli a tlačili se v okolních ulicích. Slavnost se pak přesunula opět na Václavské náměstí.

Druhý den dopoledne se představitelé pozvaných národů sešli v Grégrově sále Obecního domu, akce se inspirovala Kongresem utlačovaných národů, který se v dubnu uskutečnil v Římě. Také do Obecního domu dorazila božská Ema, večer zazpívala ve Smetanově síni. V sobotu pak následoval výlet parníkem na Zbraslav, kam společnost pozval zámecký pán Cyril Bartoň z Dobenína. „Loď naše byla už za jízdy na Zbraslav pozdravována na obou březích zástupy obecenstva. Byl teplý den a hodně nadšenců těch bylo v plavkách a na zpáteční cestě vypravili se nám v ústrety pražské veslařské kluby,“ utkvělo v paměti tehdejšímu šéfovi činohry. U Chuchle loď zakotvila a Kvapil a spol. řečnili k lidem na palubě, na břehu i na veslicích.

Mezitím se ale probudily úřady a parník se vracel do úplně jiné Prahy, než ze které o pár hodin dříve vyplul. Přišly odvetné kroky, se kterými už čeští politici ve své bohorovnosti a revolučním nadšení ani nepočítali. Slavnosti byly předčasně ukončeny a Jihoslované, Slováci a další cizinci byli vykázáni z města. Vedení Národního divadlo dostalo vážnou výhrůžku, že v případě opakování čtvrtečních událostí může být zlatá kaplička klidně i uzavřena. Že se nemusí jednat o plané hrozby, dokazuje okamžitý zákaz vydávání podvratných Národních listů. Na záchranu monarchie ale bylo pozdě. Když Národní listy devět dnů před říjnovým převratem po pěti měsících opět vyšly, hned v úvodníku stála věta: „Ať žije svobodné, demokratické Československo!“ Slovy Kvapilovými: „Od toho 16. května šlo se k 28. říjnu už cestou rovnou.“ Cestou k samostatnosti.

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1