Rozpad Rakouska-Uherska v říjnu 1918 nebyl bleskem z čistého nebe. Čeští politici zatloukali od začátku roku do symbolické rakve podunajské monarchie jeden hřebík za druhým. V lednu to byla Tříkrálová deklarace a generální stávka, v dubnu Jiráskova Národní přísaha, prvního května pak stotisícová dělnická demonstrace v ulicích Prahy. Zdaleka nejpodvratnější akce, kterou pak překonal už jen 28. říjen, ale přišla přesně před sto lety, v polovině května pod rouškou oslav padesáti let od položení základního kamene Národního divadla.
„Víno nadšení šumělo tehdy. Všichni jsme věděli, že prožíváme jednu z posledních peripetií jedinečného dramatu národního a s myslí povznesenou hleděli jsme vstříc jeho slavnému rozuzlení. Mohutné volání svobody nedalo se již zadržeti,“ vzpomínal v květnu 1919 na rok staré události nejstarší český deník Národní listy. Co přesně se mezi čtvrtkem 16. a sobotou 18. května v Praze odehrálo?