Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Další krok k misi na Mars. Astronauti si zvládli vypěstovat vlastní obilí

Další krok k misi na Mars. Astronauti si zvládli vypěstovat vlastní obilí

Mezinárodní vesmírná stanice zezelenala. Vědcům z americké NASA se totiž na oběžné dráze podařilo vypěstovat obilí. Kromě speciální trpasličí verze vyrostlo ve vesmíru také několik rostlin huseníčka rolního, což je květina, která je vědci často využívaná jako modelový organismus. Plodiny vyrostly ve speciálním mikrovlnném zařízení Advanced plant habitat, které NASA na oběžnou dráhu vyvezla v minulém roce. 

Správný růst semínek kontrolovalo 180 senzorů, které dohlížely na správnou teplotu, vlhkost a osvětlení. Cílem projektu bylo zjistit, jak se rostliny ve vesmírných podmínkách chovají. Stav zkušební zahrádky neustále monitorovali technici v Kennedyho vesmírném centru na Floridě. Díky sesbíraným poznatkům budou vědci schopni sestrojit vesmírné pěstírny, jimiž budou osazeny lety do hlubokého vesmíru.  

Nejedná se o první případ, kdy se na Mezinárodní vesmírné stanici podařilo vypěstovat rostliny. Už roce 2015 si astronauti vypěstovali čerstvý salát. Podle vyjádření NASA je ovšem zařízení Advanced plant habitat prvním, které umožní hlubší studium zemědělských cyklů ve vesmírných podmínkách. To znamená, že v budoucnu by si astronauti, například během letu na Mars, byli schopni plodiny pěstovat opakovaně.  

Kolonie schopná produkovat plodiny od semínka je přitom zásadní pro chystané vesmírné mise. Poprvé od ukončení programu Apollo se totiž v NASA vážně mluví o obnovení letů za nízkou oběžnou dráhu. Kromě návratu lidské stopy na Měsíc se stále intenzivněji hovoří také o misi, jejímž cílem bude dobytí Marsu.

Vesmírná zelenina má navíc potenciál dramaticky snížit náklady na pobyt astronautů na Mezinárodní vesmírné stanici. Zatímco speciální dehydratované jídlo, které posádka používá nyní, stojí v řádech tisíců dolarů, jsou potraviny vypěstované přímo ve vesmíru mnohem levnější.  

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1