Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Další oběť Brexitu. Britové po něm budou pít o čtvrtinu méně vína, ukázal průzkum

Další oběť Brexitu. Britové po něm budou pít o čtvrtinu méně vína, ukázal průzkum

Po odchodu z Evropské unie se Velká Británie musí připravit na řadu změn. Čeká ji nejenom stěhování zahraničních firem do kontinentální Evropy, oslabení diplomatických vazeb nebo větší mezinárodní izolace. Brexit bude mít i mnohem kurióznější dopady. Podle nové studie bude mít vliv i na spotřebu vína, která ve Velké Británii do roku 2025 klesne o 28 procent. 

Podle výzkumu univerzity v Sussexu bude za výrazně nižší konzumací nápoje stát fakt, že se cena vína ve Velké Británii do roku 2025 zvýší o 22 procent. Důvodem je především nižší ekonomický růst, oslabení libry a zavedení nových importních tarifů.

Právě libra je dnes o 14 procent slabší, než ve chvíli, kdy se v Británii konalo referendum o vystoupení z Unie. Britové přitom na dovoz vína spoléhají, domácí trh pokrývá poptávku jen zhruba jedním procentem.

Studie uvádí, že právě na britských ostrovech končí 15 procent světového exportu vína a jeho producenti se tak budou muset vyrovnat s tím, že se jim do roku 2025 sníží tržby o 1.8 miliardy dolarů. „Nižší konzumace vína bude znamenat pořádný zásah mnoha britských firem, které se zabývají lahvováním, dovozem, či prodejem vín. Samozřejmostí bude dopad i na restaurace, bary a puby,“ tvrdí výzkum.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1