Pěstounská péče. Dvě zdánlivě obyčejná slova, která však mají neobyčejný význam. Zvláště pak pro děti, které z mnoha různých důvodů nemohou vyrůstat ve své vlastí rodině. Počet těchto dětí nově odebraných z rodin se přitom každoročně pohybuje řádově kolem 3 800. Pouze přibližně 70 % z těchto dětí se ovšem podaří umístit do láskyplné péče náhradních rodičů, kteří těmto dětem otevírají nejen své domovy, ale především své srdce.
Úkol náhradních rodičů není z nejsnadnějších, ač do života náhradní rodiny vnáší mnoho radosti a naplnění. Tito lidé, které byste v běžné, všední populaci stěží poznali, dělají zcela nevšední věc: přijímají do svých domovů, často i ke svým vlastním dětem, děti cizí, s více či méně nelehkými životními příběhy. A jelikož je pěstounská péče ze své podstaty péčí přechodnou, jsou tito lidé připraveni poskytnout nezbytnou podporu také rodičům jim svěřeného dítěte v kontaktu s ním a v zachování jejich citového pouta.
Co stojí na počátku příběhu každé náhradní rodiny?
Rozhodnutí o nastoupení této cesty je motivované mnoha rozličnými důvody: touhou pomoci potřebnému dítěti, vůlí věnovat čas svého života smysluplné činnosti, prázdným prostorem, který volá po zaplnění dětským smíchem, touha předat radost ze šťastného dětství dětem, které jej v životě neměly, a řada dalších. Vždy se ale jedná o rozhodnutí lidí, kterým je vlastní odvaha vkročit do neznámého, motivovaná nesobeckými důvody. Pěstouny se nezřídka stávají rodiče, kteří jsou připraveni nabídnout příchozímu dítěti stejnou „dávku“ lásky a podpory, které se dostalo i jejich vlastním dětem, a to bez časového omezení, byť pěstounská péče při dosažení zletilosti svěřeného dítěte oficiálně končí. Pouta vytvořená v průběhu péče zpravidla přetrvávají celý život. Často se od vlastního, biologického, rodičovství liší kvalita náhradního rodičovství pouze faktem pokrevního příbuzenství, které se na hloubce a trvání citových vztahů nijak neodráží.
Budoucí náhradní rodiče přitom procházejí zdlouhavým a náročným procesem odborného posouzení, jehož smyslem je zajistit, že příchozí dítě se dostane do bezpečné a láskyplné péče náhradních rodičů. V průběhu tohoto procesu otevírají nejen dveře svých domovů, ale zcela odkrývají své soukromí, aby se také oni sami přesvědčili, že cesta, na kterou se vydali, odpovídá jejich představám a očekáváním. Na konci tohoto procesu stojí lidé vybavení množstvím informací a sítí podpory, připravení uskutečnit svůj záměr: pomoci dítěti, které se ocitá mimo péči vlastních rodičů.
Kdo jsou děti, které přicházejí do náhradních rodin?
Je obecně známou skutečností, že k tomu, aby se dítě vyvíjelo ve zdravou osobnost, je nesmírně významná přítomnost osoby, k níž si dítě vytváří citovou vazbu. Není-li dítěti tato možnost dána biologickými rodiči, děje se tak zpravidla z důvodu citové nezralosti rodičů, neúnosné sociální situace, závažného onemocnění, závislosti, neumožňující rodičům péči o narozené dítě, či dalších. Tyto děti se posléze ocitají v péči ústavních zařízení, které při sebelepší kvalitě a vysoké úrovni péče nemohou tuto zcela zásadní potřebu naplnit.
Pěstounství coby forma náhradního rodičovství vyžaduje nemalou dávku trpělivosti a velkou míru porozumění. Zároveň ale mnohonásobně více přináší. Pěstounům mnoho radosti a nezřídka také nového smyslu života, dětem pak možnost vyrůst v přijímajícím prostředí a příležitost zažít to, co je pro běžnou dětskou populaci samozřejmostí: milující náruč RODIČŮ.
Pěstounská péče je formou náhradní rodinné péče, v níž se pěstoun o svěřené dítě stará po dobu nezbytně nutnou, nejdéle do dovršení zletilosti dítěte. Pěstoun je oprávněn rozhodovat o běžných záležitostech dítěte. Za poskytování pěstounské péče jsou pěstouni státem finančně odměňováni. Je-li to v zájmu dítěte, poskytují pěstouni rodičům či jiným biologickým příbuzným nezbytnou pomoc v udržení kontaktu s dítětem. |
Přijďte 16. června od 10 hodin poděkovat pěstounům za jejich péči o děti, které nemohou vyrůstat ve vlastní rodině, na happening Buď IN pěstoun na Střeleckém ostrově v Praze.
