Články odjinud

Digitální heroin. Závislost na videohrách bude na oficiálním seznamu duševních chorob

Digitální heroin. Závislost na videohrách bude na oficiálním seznamu duševních chorob

Závislost na videohrách si od Světové zdravotnické organizace (WHO) vysloužila svůj vlastní kód. Znamená to, že ji odborníci můžou klasifikovat jako samostatnou chorobu, stejně jako například závislost na omamných látkách nebo herních automatech, a nabídnout pacientům plnohodnotnou péči.  

Vladimir Poznyak, který se v rámci WHO věnuje duševnímu zdraví a závislostem, serveru CNN řekl, že nevytváří žádný precedent. „Sledujeme trendy a vývoj, který se odehrává nejen v populaci, ale také v odborné sféře.“

Podle Poznyaka se po oficiálním uznání této nemoci zlepší veřejné povědomí: „Zdravotníci budou o existenci této závislosti víc informovat a lidé, kteří už takovou chorobou trpí, si budou moci nárokovat adekvátní pomoc.“ V mnohém se totiž závislost na hrách projevuje podobně jako závislost na návykových látkách nebo klasickému gamblingu.

Na zařazení tohoto typu závislosti do Mezinárodní klasifikace nemocí se přesto psychologové neshodují jednomyslně.

Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN)
Definuje nespočet chorob, poruch a zranění. Odborníci tento seznam používají nejen k určení příčin a symptomů, ale také k přesné diagnóze. Dalším smyslem seznamu jsou úhrady – pojišťovny totiž často tento výčet onemocnění a úrazů používají jako základ pro přiznání, či naopak zamítnutí úhrad nutné péče.

Chorobné hraní videoher vykazuje hned tři hlavní charakteristické rysy. Lidé v prvé řadě upřednostňují hraní před ostatními aktivitami takovým způsobem, že se ostatní činnosti ocitnou zcela na periferii zájmu. Dalším rysem je fakt, že ačkoli se hraní negativně podepisuje na životě hráče, nedokáže přestat. Ba naopak může takové chování dále eskalovat. A v neposlední řadě se objeví zhoršování osobního, společenského, pracovního a rodinného života.

Problémů spojených se závislostí na videohrách ale může být mnohem více. Od poruch spánku, před problémy s příjmem potravin až po minimální fyzickou kondici. Přesto se ale „chorobným hráčem“ nestane každý, kdo jen nějakou dobu nevstal od chytrého telefonu, konzole nebo počítače. O diagnóze lze mluvit až ve chvíli, kdy problém přetrvává nejméně 12 měsíců.

Se zařazením závislosti na hrách na výše zmíněný seznam ale nesouhlasí například psycholog a ředitel kliniky duševního zdraví ve Fort Worthu v Texasu. „Je trochu předčasné označit tento stav za diagnózu. Jsem klinický psycholog, takže vídám lidi, kteří hrají videohry a jsou přesvědčení, že jsou na nich závislí. Přitom jim ale hry slouží jako mechanismus, díky kterému zvládají úzkosti nebo deprese.“

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud