Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Digitální heroin. Závislost na videohrách bude na oficiálním seznamu duševních chorob

Digitální heroin. Závislost na videohrách bude na oficiálním seznamu duševních chorob

Závislost na videohrách si od Světové zdravotnické organizace (WHO) vysloužila svůj vlastní kód. Znamená to, že ji odborníci můžou klasifikovat jako samostatnou chorobu, stejně jako například závislost na omamných látkách nebo herních automatech, a nabídnout pacientům plnohodnotnou péči.  

Vladimir Poznyak, který se v rámci WHO věnuje duševnímu zdraví a závislostem, serveru CNN řekl, že nevytváří žádný precedent. „Sledujeme trendy a vývoj, který se odehrává nejen v populaci, ale také v odborné sféře.“

Podle Poznyaka se po oficiálním uznání této nemoci zlepší veřejné povědomí: „Zdravotníci budou o existenci této závislosti víc informovat a lidé, kteří už takovou chorobou trpí, si budou moci nárokovat adekvátní pomoc.“ V mnohém se totiž závislost na hrách projevuje podobně jako závislost na návykových látkách nebo klasickému gamblingu.

Na zařazení tohoto typu závislosti do Mezinárodní klasifikace nemocí se přesto psychologové neshodují jednomyslně.

Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN)
Definuje nespočet chorob, poruch a zranění. Odborníci tento seznam používají nejen k určení příčin a symptomů, ale také k přesné diagnóze. Dalším smyslem seznamu jsou úhrady – pojišťovny totiž často tento výčet onemocnění a úrazů používají jako základ pro přiznání, či naopak zamítnutí úhrad nutné péče.

Chorobné hraní videoher vykazuje hned tři hlavní charakteristické rysy. Lidé v prvé řadě upřednostňují hraní před ostatními aktivitami takovým způsobem, že se ostatní činnosti ocitnou zcela na periferii zájmu. Dalším rysem je fakt, že ačkoli se hraní negativně podepisuje na životě hráče, nedokáže přestat. Ba naopak může takové chování dále eskalovat. A v neposlední řadě se objeví zhoršování osobního, společenského, pracovního a rodinného života.

Problémů spojených se závislostí na videohrách ale může být mnohem více. Od poruch spánku, před problémy s příjmem potravin až po minimální fyzickou kondici. Přesto se ale „chorobným hráčem“ nestane každý, kdo jen nějakou dobu nevstal od chytrého telefonu, konzole nebo počítače. O diagnóze lze mluvit až ve chvíli, kdy problém přetrvává nejméně 12 měsíců.

Se zařazením závislosti na hrách na výše zmíněný seznam ale nesouhlasí například psycholog a ředitel kliniky duševního zdraví ve Fort Worthu v Texasu. „Je trochu předčasné označit tento stav za diagnózu. Jsem klinický psycholog, takže vídám lidi, kteří hrají videohry a jsou přesvědčení, že jsou na nich závislí. Přitom jim ale hry slouží jako mechanismus, díky kterému zvládají úzkosti nebo deprese.“

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Zoufalec týdne: Piráti. Komentář Petra Holce

Ani topení počítačem nebo neschopnost pozvat elektronicky někoho na poslanecký výslech vám o Pirátech neřekne tolik jako projev jejich šéfa Ivana Bartoše na nedělním pirátském happeningu k internetu, jak jinak. Evropský parlament bude 12. září hlasovat o směrnici k autorskému právu, která má mimo jiné omezit internetové pirátství velkých firem jako Google na účet tradičních médií. A Pirátům se to nelíbí.

Jako správní piráti chtějí pirátství se vším všudy, něco jako v Somálsku. „Připravovaná legislativa a zejména její články 11 a 13 představují skutečnou hrozbu. A já bych skutečně nerad sledoval to, jak příběh George Orwella začíná nabírat reálné obrysy, kdy se historie a realita nebude přepisovat, ale z internetu mohou pod různými záminkami mizet informace, které prostě už nikdy běžný člověk nedohledá a o jejichž existenci nebude ani vědět,” řekl Bartoš na akci.

Fakt? Piráti, samozvaní guruové „digitálu“, se hlásí o státní funkce ohledně e-governmentu, zatímco sami shání odborníky na e-government. Prostě Piráti, i když teď kluci oblékli saka. Nejen Bartoš jako by spal v idylických 90. letech, kdy nás web měl osvobodit od všeho zlého. Pamatujete? Informace zdarma potečou jak voda a svět bude najednou lepší, svobodnější a demokratičtější.

Link

Ještě tehdy neexistoval Facebook, Twitter ani Instagram a málokdo tušil, že z nás právě internet vytáhne to nejhorší. Dejte někomu prostor pustit svou fantazii a uděláte Donalda Trumpa prezidentem. Většina z nás předtím pořád žila v reálném světě a virtuální realita patřila do sci-fi. Internet to ale i s pomocí sociálních sítí, z nichž se mezitím stala spíš antisociální černá díra plná falše a narcisismu, dokázal rychle otočit: ze sci-fi dělá stále sofistikovaněji realitu ohrožující nejen naši příčetnost, ale i demokracii.

Osvobozuje nás od svobody a sám se mění v Orwella. Přiznal si to dokonce už i Facebook, cynický pionýr toho všeho, a začal proto sám sebe radši cenzurovat. Což vám mimochodem o závažnosti problému řekne vše, co jste (ne)chtěli vědět. Evropská směrnice samozřejmě internet neomezuje ani necenzuruje, ostatně i v Bruselu se v pracovní době rádi věnují vlastnímu Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

Například Bartošem zmiňovaný článek 11 má tradiční media chránit před pirátstvím firem typu Google, které na webu zobrazují linky na mediální články a umožňují náhled obsahu. Je to obchodní model á la Somálsko: zadarmo si „vypůjčíme“ váš obsah, za který jste zaplatili, a za to shrábneme většinu peněz z reklamy. A vy si přežívejte, jak chcete.

Link

Evropská směrnice chce proto tradiční vydavatele chránit před tímto pirátstvím aspoň tím, že jim umožní účtovat za odkazy nebo náhledy jejich vlastního obsahu poplatek. Vlastně to není nic moc revolučního – nebo aspoň v nepirátské části světa: směrnice v podstatě jen říká, že za zboží někoho jiného máte zaplatit. Všechno všech totiž nakonec nebylo ani v komunismu, což si ovšem většina kluků z Pirátů nepamatuje.Článek

Korunu všemu ale nasadil pirátský kandidát na pražského primátora Zdeněk Hřib. Ten se zasnil a řekl, že nás právě neregulovaný internet „chrání před autoritativními tendencemi ve společnosti”. A sakra! To nikdy neslyšel o Putinových trollech? Nebo o guruovi falešného strachu jménem Tomio Okamura, který se i díky vlastním webovým fake news teď s Piráty pere o titul třetí nejsilnější politické strany?

Ale dost zoufalství. Piráti a zvlášť jejich šéf Bartoš umí rozdat i naději a optimismus. Třeba když se ho server Novinky.cz zeptal, jestli už jsou Piráti zralí na to vést Prahu, kde si čtyři roky trénují politické pirátství. „Taková otázka mi připadá dost vtipná. Když si vzpomenu, s jakými zkušenostmi do vedení města nastoupila Adriana Krnáčová… I tady v poslaneckém klubu, i v rámci strany máme lidi vzdělané a bystré a méně vzdělané a méně bystré. To je normální. Myslím, že jsme kompetentní. Rozumíme financování města,“ odpověděl Bartoš. A jejda!

-1