Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dlouhotrvající stres může vést k vyčerpání organismu. Jak mu čelit?

Dlouhotrvající stres může vést k vyčerpání organismu. Jak mu čelit?
 

Stres nastává, když tlaky, kterým v životě čelíme, překročí naši schopnost se s nimi vyrovnat. Pokud jsme ve stresu, spouští se fyziologická reakce zvaná “útok nebo útěk”. Je to primitivní, automatická odpověď těla, která nás připravuje na boj nebo útěk ze život ohrožující situace. V reakci na nárůst stresových hormonů v našem krevním oběhu se zvyšuje srdeční frekvence, průtok krve do svalu a zostřují se smysly.

Stres současné doby

I když se dnes jen zřídkakdy potýkáme s divokými predátory nebo podobným nebezpečím, vrozená reakce “útok nebo útěk” je dennodenně aktivována moderními stresory, jako stoupající pracovní zátěž, nikdy nekončící práce v domácnosti a rodičovství. V malých dávkách nám stresová reakce může pomoci zdolat výzvu nebo dodržet termín, ale přetrvávající stres může vyčerpat naše energetické rezervy, což se projeví únavou a vyčerpáním. K největším nebezpečím chronického stresu patří onemocnění jako je hypertenze (vysoký krevní tlak), srdeční choroby, deprese a vyhoření.

autor: Schwabe Czech Republic s r. o.

Rozchodnice růžová - síla z přírody

Stres lze ovládat hned několika způsoby. Ideální je najít rovnováhu mezi prací a odpočinkem ve volném času. Doporučuje se pohyb a pobyt na čerstvém vzduchu. V přírodě obecně nalezneme mnoho způsobů, jak stresu čelit. Velmi zajímavou se z tohoto hlediska jeví nenápadná rostlinka Rozchodnice růžová. Tato rostlina roste mimo jiné v arktických oblastech Skandinávie, Ruska, v Tibetu a Číně až do výšky 3000 m.n.m. Rozchodnice růžová roste na suchých a písčitých půdách a potřebuje hodně světla. Jednotlivé rostlinky dosahují výšky do 35 cm. Třebaže má květy žluté, nazývá se tato rostlinka rozchodnice růžová. Toto pojmenování vychází z charakteristické vůně čerstvého kořene, která připomíná vůni růží. Rozchodnice se již po staletí používá v Číně, Rusku a Skandinávii proti nachlazení a ke zvládání stresu. Nyní se rozchodnice stále více používá jako léčivý prostředek při stresu a přepracování i ve střední Evropě.

Lék z přírody

Vitango je první tradiční léčivý přípravek s extraktem z rozchodnice růžové (Rhodiola rosea) může pomoci při projevech stresu, zvyšuje odolnost vůči stresu a zmírňuje tělesnou i fyzickou únavu. Čtěte pozorně příbalovou informaci.

www.vitango.cz

autor: Schwabe Czech Republic s r. o.

Lék k vnitřnímu užití. Před použitím si pečlivě přečtěte příbalový leták. Použití tohoto tradičního rostlinného léčivého přípravku je založeno výlučně na zkušenosti z dlouhodobého použití. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1