Důvěřivci odkázali své ostatky vědě a výzkumu. Firma to ignorovala, těla rozřezala a rozprodala

vkr

Rozhodli se být užiteční i po smrti; věnovali své tělo vědě a výzkumu. Ušlechtilý motiv v sobě skrýval i zrnko pragmatična – díky jedinému podpisu na lejstru jim totiž společnost BRC, která celou záležitost zprostředkovala, zajistila kremaci zdarma. Všechno ale nakonec dopadlo úplně jinak. Díky neregulovanému prostředí totiž tato společnost těla „důvěřivců“ nechala rozřezat na kusy a prodala je dalším prostředníkům, případně přenechala armádě. Sídlo firmy BRC předtím, než do něj vtrhla FBI, připomínalo se čtyřiceti obřími mrazáky plnými lidských hlav nebo páteří dějiště toho nejděsivějšího hororu, který kdy byl natočen. Teď zákulisí odkrývá investigativní reportáž agentury Reuters.

Dát cenovku lidskému životu je nemožné, pověsit ale cenovku na tělo bez života už pro někoho obtížné být nemusí. Třeba pro americkou společnost Biological Resource Center (BRC), která prodávala školníkovu ledvina za 607 dolarů, dvě tepny církevního ministranta za 65 dolarů nebo nohy odborového předáka po 350 dolarech. Kdo chtěl lidské torzo, musel si připravit 3191 dolarů.

V USA, zemi právníků, dokáže existence jakéhokoliv neregulovaného odvětví pořádně překvapit. Tím spíše, že se jedná o odvětví krajně citlivé – obchod s lidskými orgány. Firmy, jako byla BRC, se nicméně „divokého západu“ neštítí využít, jak vyplývá z rozsáhlé investigativní práce novinářů agentury Reuters.

Dohoda je zpočátku jednoduchá. Zesnulý věnuje své orgány vědě a výzkumu a společnost, která celý proces zprostředkuje, pak zdarma zpopelní zbytek nebožtíka. Pro mnoho lidí z okraje společnosti jde o nabídku, která se neodmítá, zvlášť proto, že pohřeb znamená pro již napjaté rozpočty chudších rodin velkou ránu.

Formuláře, které společnost nebožtíkům či pozůstalým dává podepsat, jsou ale psané technickou řečí a pozůstalí jim často nerozumí.

Například bezpečnostní zaměstnanec casina Robert DeRosier zemřel po mnohaletém boji s cukrovkou. Jeho posledním přáním bylo, aby zůstal užitečný a i po své smrti pomohl živým. Těm, kteří rovněž trpí diabetem. Proto se rozhodnul věnovat své tělo výzkumu této nemoci.

Jenže BRC našla kličku. DeRosierovo rameno tak skončilo za stovky dolarů v (nespřízněné) zprostředkovatelské illinoiské společnosti Biological Resource Center. Vdova po Robertovi Tama tvrdí, že rozhodně nečekala, že bude někdo na ostatcích jejího zesnulého muže vydělávat. „Je to morbidní. Chamtivost je hrozná věc,“ tvrdí nyní smutně.

sinfin.digital