Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dva psi jsou moc. Číňané se na příkaz úřadů musí zbavit svých mazlíčků

Dva psi jsou moc. Číňané se na příkaz úřadů musí zbavit svých mazlíčků

Čína po desetiletí prosazovala kontroverzní politiku jednoho dítěte, nyní přicházejí na řadu psi. Jejich majitele z východočínského města Čching-tao, kteří mají víc než jednoho domácího mazlíčka, tak čeká Sofiina volba. Budou se muset rozhodnout, kterého pejska si doma ponechají, ostatní budou muset odevzdat k adopci.

Obsahem kontroverzní protipejskařské novely je i zákaz 40 „divokých“ plemen pro obyvatele žijících v centru města. Mezi rasami, které radní z Čching-tao v centru nechtějí vidět, je například Tibetský mastif, Německý ovčák nebo japonské plemeno Akita Inu známé z filmu Hačikó - příběh psa.

Město za snahy omezit počet psů v ulicích okamžitě schytalo vlnu kritiky lidí na sociálních sítích. „V minulosti jsme zaváděli politiku jednoho dítěte, teď máme politiku jednoho psa. Nevíme, kolik nevinných životů bude opět zabito,“ napsal jeden z uživatelů sociální sítě Sina Weibo, která je čínskou obdobou twitteru.

Jiní majitelé psů zase zuří kvůli neurčitému znění novely. „Mám-li jedno ze zakázaných plemen, mám ho zabít? Podle těchto pravidel nemám jinou možnost,“ napsal jeden z rozhořčených uživatelů.

Podle serveru The Guardian město zavedení nových pravidel odůvodňuje tím, že „si psi pořizuje stále víc lidí, což vede k tomu, že někteří psi znepokojují obyvatele a v některých případech dokonce napadají lidi,“ tvrdí jeden z místních úředníků.

V roce 2015 bylo v Číně 100 milionů domácích mazlíčků, z toho 62 procent psů a 19 procent koček. Každým rokem přitom jejich počet stoupá o deset procent. Mít psa v Čína je výsadou hlavně mladších ročníků – drtivé většině majitelů je méně než 45 let.

Čching-tao není jediným čínským městem, které se rozhodlo přistoupit k takto razantnímu kroku. Politiku jednoho psa už v roce 2009 zavedlo například město Čcheng-tu na jihozápadě země a s myšlenkou si pohrávalo i Čchang-čou, které však po vlně obrovské kritiky návrh stáhlo.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1