Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dvě minuty do apokalypsy. Vědci posunuli ručičky na hodinách posledního soudu blíž k půlnoci

Svět se během uplynulého roku opět přiblížil riziku apokalypsy, kterému je nejblíže od roku 1953. Podle amerických jaderných vědců se ručičky na pomyslných hodinách posledního soudu (Doomsday Clock) posunuly o 30 vteřin a ukazují dvě minuty do půlnoci. Budoucnost planety podle nich ohrožují severokorejské jaderné pokusy či neodpovědná politika amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších vůdců.

"Svět je nyní nejen nebezpečnější než před rokem; ohrožení je nyní největší, jaké kdy bylo od druhé světové války," uvedla v prohlášení skupina vydávající Bulletin amerických jaderných vědců.

Posunutím ručičky vyjádřili vědci obavu, že svět je stejně blízko zániku jako v roce 1953, kdy mělo lidstvo zkušenosti s prvními testy vodíkových pum a kdy se zásadně vyhrotila studená válka mezi Washingtonem a Moskvou. Situace je opět nejhorší od chvíle, kdy vědci začali posouvat ručičky nejen v závislosti na jaderné hrozbě, ale i na ekologických faktorech.

K půlminutovému posunu podle vědců přispěla hlavně "neschopnost prezidenta Trumpa a dalších světových vůdců postavit se trvající hrozbě jaderné války a klimatických změn".

Trump se stal zásadním hybatelem hodin, neboť vyvázal USA z pařížské klimatické dohody a on i jeho administrativa zvolili velmi rizikový postoj k možnému jadernému střetu s KLDR. "Jsou tu členové Kongresu, poradci Bílého domu a dokonce sám prezident dávající najevo, že válka s jaderným státem je podle nich nejen pravděpodobná, ale potenciálně žádoucí. To je neobvyklé a zneklidňující," konstatoval podle listu The Washington Post expert na jadernou historii Alex Wellerstein. "Podle mě by šlo jen velmi těžko neposunout hodiny kupředu," dodal.

Podle vědců se však našly i pozitivní signály, například reakce značné části států na Trumpův ústup od pařížské dohody. Evropské země nebo Čína poté potvrdily své závazky, čímž přispěly k tomu, že dopad amerického kroku nebude tak velký.

Hodiny posledního soudu vytvořili odborníci znepokojení použitím prvních atomových bomb v roce 1947. Tehdy byla minutová ručička, jejíž polohu vědci každoročně aktualizují, na pozici za sedm minut dvanáct. O umístění ručičky na hodinách posledního soudu rozhodují v posledních letech kromě odborníků na fyziku také ekologové a 15 nositelů Nobelových cen. Nejdále od zkázy - 17 minut - bylo lidstvo v roce 1991 po pádu sovětského režimu.

FINÁLE PREZIDENTSKÝCH VOLEB: KOMPLEXNÍ ZPRAVODAJSTVÍ NA INFO.CZ >>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1