Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dvouleté děti do školky nepatří. Může to poškodit jejich vývoj, varuje psycholog

Dvouleté děti do školky nepatří. Může to poškodit jejich vývoj, varuje psycholog

Umisťování dvouletých dětí do mateřských škol bude vždy problematické a z hlediska jejich vývoje nevhodné. Na dnešní konferenci Budoucnost předškolního vzdělávání to řekl psycholog Václav Mertin a sklidil za to aplaus. Školka jako instituce podle něj nemůže nahradit rodinné prostředí, které děti ve dvou letech potřebují. Pokud už rodiče musí dítě do školky dát, neměli by ho tam nechávat celý den, řekl.

„Rodinné prostředí poskytuje něco charakteristického, co instituce nenahradí,“ uvedl Mertin. Podle něj jsou zřejmé sociální důvody, které vedou rodiny k tomu dávat dítě do školky, ale z hlediska pedagogicko-psychologického nejsou přijatelné. „My bychom měli investovat do rodiny a místo toho zkoušíme hledat řešení v instituci. Těžko si přitom myslet, že odborníci nahradí dvouletému dítěti maminku a tatínka,“ řekl.

V obecních mateřských školkách bylo v tomto školním roce 41 726 dětí, kterým v září ještě nebyly tři roky. Je to 12 procent všech dětí v těchto školkách. Školský zákon přijímání dvouletých dětí umožňuje od roku 2005, podle loňské novely ale budou mít od roku 2020 právo na školku rodiče všech dvouletých dětí.

Podle ministerstva školství jsou tyto děti přijímány obecně čím dál častěji, protože se hlásí méně starších dětí. Přispívá k tomu také rozšiřování kapacit mateřských škol.

Mertin upozornil, že dvouleté dítě si teprve vytváří pevnou vazbu k lidem kolem sebe, která vzniká od prvního roku života, ale ve dvou letech ještě není hotová. Potřebuje tuto vazbu dotvořit a instituce mu v tom nemůže pomoct. „Pokud je malé dítě ve školce od osmi do 17 hodin, tak je to moc dlouho. Nelze se pak divit, že se rozpadají rodinné a jiné vztahy,“ řekl. Učitelé by proto podle něj měli rodičům zdůrazňovat, že by dítě ve školce neměli nechávat déle než čtyři hodiny, nebo aspoň ne každý den.

Vzhledem k odlišným potřebám dvouletých dětí ve srovnání s tříletými, s nimiž mají učitelky výrazně větší zkušenosti, vydalo ministerstvo na začátku loňského září materiál s informacemi pro mateřské školy. Doporučení, jak mají postupovat, jsou obecného charakteru. Školky by například měly vycházet vstříc individuálním potřebám, například spánku. Pro hygienu je možné využívat nočníky. Stravování dvouletých dětí se řídí podle stejných norem jako starších dětí.

Mertin zdůraznil, že v odlišném přístupu k dvouletým dětem nejde jen o to, že některé budou učitelky muset přebalovat. „Jde i o komunikaci. Ty děti vyžadují velmi individuální přístup. Komunikují hodně neverbálně a je nesprávné je hromadně k něčemu nutit. Musí se nechat dospět,“ uvedl. Zapochyboval přitom, zda je to v silách personálu mateřských škol.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1