Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Éra biologického vyhlazení: Zvířata budou masivně hynout, ukázala studie. Doplatí na to hlavně lidé

Éra biologického vyhlazení: Zvířata budou masivně hynout, ukázala studie. Doplatí na to hlavně lidé

Podle nové studie stojíme na prahu dalšího masivního vymírání živočišných druhů v dějinách Země. Někteří vědci dokonce tvrdí, že už je devastace živočichů v plném proudu a situace je vážnější, než se doposud zdálo. Důsledky navíc ohrozí i lidskou civilizaci. 

Studii, která popisuje současný stav a předjímá události z blízké budoucnosti, zveřejnil časopis Proceedings of the National Academy of Sciences. Vyplývá z ní, že masivní úbytek volně žijících živočichů bude pro lidstvo zdrcující.

Podle serveru The Guardian už předchozí studie naznačily, že vymírání probíhá výrazně rychlejším tempem, než tomu bylo v minulosti. Planeta už totiž zažila celkem pět etap, během kterých proběhlo masivní ztráta živočišných druhů.  

Vědci zjistili, že v posledních dekádách zmizela ze Země až polovina zvířecích jedinců a celá jedna třetina ohrožených druhů, jejichž populace se ztenčují, není v současnosti nijak chráněná. Podobně jsou na tom suchozemští savci, ti podle studie za posledních sto let přišli až o 80 procent svého teritoria.

Podle odborníků bude mít tento trend vážné ekologické, ekonomické a sociální důsledky. Lidstvo tak nejspíš za decimování jediného doloženého života ve známém vesmíru zaplatí velmi vysokou cenu.

Všichni sice věří, že zastavení nebo alespoň znatelné zpomalení tohoto trendu bude možné, vědci jsou ale skeptičtí, podle nich vše naznačuje tomu, že útoky na biologickou rozmanitost budou v příštích dvou desetiletích, budou pro budoucnost života na planetě zcela zásadní.

Příroda včetně zvířat trpí především kvůli ničení biotopů, znečišťování, klimatickým změnám a v neposlední řadě i kvůli invazivním druhům, které likvidují původní kolonie. Primární příčinou je ale podle vědců přelidnění.

„Je potřeba, aby zaznělo výrazné varování, že naše civilizace zcela závisí na rostlinách, živočiších a nejrůznějších mikroorganismech, které zajišťují základní fungování ekosystému, například od opylování až po udržování klimatu,“ řekl serveru The Guardian spoluautor studie profesor Paul Ehrlich. Podle něj je čas na adekvátní reakci velmi omezený.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1