Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Éra úzkosti: Závislých na internetu přibývá. Neschopnost odpojit se může způsobit depresi

Éra úzkosti: Závislých na internetu přibývá. Neschopnost odpojit se může způsobit depresi

Neumíte si představit, že byste si nemohli nějakou dobu zkontrolovat status na Facebooku či přečíst zprávy? Pak dle profesora psychologie Bostonské univerzity a odborníka na emoční výzkum trpíte digitální úzkostí. Jak se nezdravé závislosti zbavit?

Když David Erickson opouští domov v kalifornském Long Beach, aby strávil několik dní na jižním pobřeží Panamy, neochotně se vzdává i svého telefonu. Tam, kam jede, není wi-fi, a datové schopnosti jeho telefonu tam nefungují, takže si nebude kontrolovat sociální sítě ani e-maily. A když si chce zavolat, musí dojít na určité místo v domě, kde může volat nebo přijímat hovory. „Můj telefon se tam prostě stává drahým budíkem,“ řekl Erickson, zakladatel digitální konferenční telefonní společnosti, zpravodajskému serveru BBC News.

První den a půl obvykle čtyřdenní dovolené ho svírá úzkost z toho, že je odpojený od sítě. Často pátrá v okolí, jestli datové služby přece jen nějakým zázrakem nenaskočily, a dohaduje se sám se sebou, jestli nemá zajet do nedalekého hotelu disponujícího pomalým bezdrátovým připojením. Přinejmenším zpočátku je těžké se odpoutat, dodává. „Máte pocit, jako by na vás padalo nebe - úzkost z odpojení je šílená.“

Všichni víme, že je neproduktivní plýtvat časem online. Ale tento problém neustále narůstá. Ještě nikdy nebyli lidí závislejší na svých chytrých telefonech, jak zjistila v roce 2016 studie firmy Deloitte.

Na Facebooku je aktivních 1,86 miliardy lidí - tedy téměř dva z každých sedmi lidí na planetě. A 24 procent uživatel internetu nyní využívá twitter a 29 procent LinkedIn, jak uvádí Pew Research. A co je důležitější, facebook ohlásil, že uživatelé na něm denně tráví průměrně 50 minut.

Bez ohledu na to, jak ušlechtilé cíle si stanovíme ohledně toho, jak se během pracovní doby nenecháme vtáhnout do diskuse na facebooku, anebo jak se nebudeme rozptylovat mobilním telefonem během večeře - mnozí z nás propadnou úzkosti, když se snaží těchto zlozvyků zbavit.

Stáhnutí se ze sociálních sítí může vyvolat úzkost a touhu znovu se zalogovat, říká Stefan Hofmann, profesor psychologie Bostonské univerzity a odborník na emoční výzkum.

Souhrnně se tento stav nazývá digitální úzkost, a spadá do něj nejen strach z odpojení, ale i dlouhodobé negativní pocity kvůli osobnímu užívání sociálních sítí a neschopnosti čas trávený na nich nějak dostat pod kontrolu. To může přispět k pocitům deprese, dodal Hofmann.

Někteří lidé začnou být nervózní ze ztráty spojení, které jim jejich chytré telefony poskytují, protože mají pocit, že musí sledovat budoucí hrozby nebo politické zprávy, dodal Hofmann. "Toto je éra úzkosti," uvedl.

Mnozí by rádi trávili méně času online, ale vykazují známky úzkosti, jakmile jsou příliš daleko od svého chytrého telefonu. Asi tři čtvrtiny mladých dospělých, kteří byli krátce odloučeni od svého „smartíka“, projevovaly úzkostné chování, jako je neklidné vrtění nebo škrábání.

Jak se těchto projevů dá zbavit? Jako silný odrazovací prostředek může posloužit důvod, proč být offline, založený na vašich osobních preferencích. Můžete si například jednoduše připomínat, že když budete trávit méně času na sociálních médiích, budete moci trávit víc času s rodinou - nebo jejím konkrétním členem - či s přáteli.

Jasná definice tohoto výměnného obchodu může pomoci zmírnit strach a obavy a také pochopit, proč je důležité se odpojit, vysvětluje Christina Crooková, kanadská autorka knihy The Joy of Missing Out (Radost z promeškání), kde vylíčila svůj 31 dní trvající „digitální detox“. „Pokud nemáte dobrý důvod, pak nebudete mít dostatek pevné vůle, která vás udrží mimo sítě,“ dodala Crooková.

Důležitou součástí je také umět si odpustit selhání. Místo toho, abyste se tepali za nedostatek sebeovládání, si připomeňte, že mnohé aplikace a sociální média jsou navržená tak, aby vás vtáhla zpátky, jakmile na nich nejste. Například facebook a twitter posílají e-maily uživatelům, kteří se nějakou dobu nepřipojili. „Selžete, to je jisté,“ říká Crooková. „Ale po každém selhání je třeba znovu uvěřit, že odpojit se je možné.“

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744