Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Evropské mrazy způsobil teplý vzduch v Arktidě, vědci se obávají klimatických změn

Evropské mrazy způsobil teplý vzduch v Arktidě, vědci se obávají klimatických změn

Mrazivé počasí, které zasáhlo Evropu, způsobila vlna teplého vzduchu na Arktidě. Vědci se podle listu The Guardian nyní obávají naplnění nejhorších předpovědí klimatických změn. Ačkoliv může jít jen o ojedinělou událost, panují obavy, že globální oteplování narušuje polární vír, tedy silný vítr, jenž kdysi zmrazil celý sever.

Severní pól bývá bez slunečních paprsků až do března, příliv teplého vzduchu však vyhoupl tento měsíc na ruské Sibiři rtuť teploměru až o 35 stupňů Celsia nad historické teplotní průměry. Grónsko letos zažilo již 61 hodin bez mrazů, což je až třikrát více než v předešlých letech. Podle britského listu považují pozorovatelé situaci za podivnou, šílenou i šokující

Jde o anomálii mezi anomáliemi... ukazuje to, že jak stále pokoušíme rozzuřené zvíře, jímž je naše klima, jsou v záloze i další překvapení, říká Michael Mann z univerzity v Pensylvánii. Arktida byla vždy považována za ukazatel oteplování, které způsobují lidé. A vysílá jasné varování, dodává expert.

Na mysu Morrise Jesupa v Grónsku, kde leží nejseverněji položená meteorologická stanice na světě, se rtuť teploměru v posledních dnech vyšplhala výš než v Londýně nebo Curychu. Teploty, které dosahovaly až šesti stupňů nad nulou, tu sice nepřekonaly dříve zaznamenané rekordy, pokud jde o teplé počasí, trvaly ale až deset dní. Podobné teplotní výkyvy přitom zažila tato oblast v minulosti jen na několik hodin.

Prudké výkyvy teploty jsou normální součástí proměnlivosti počasí, neobvyklé na tom ovšem je to, že trvají tak dlouho, říká Ruth Mottramová z dánského meteorologického institutu, podle níž podobně vysoké teploty nezažila Arktida od 50. let minulého století.

 

Příčiny těchto změn a jejich význam nyní odborníci zkoumají. V minulosti nastalo v Arktidě mnoho teplotních výkyvů, které se zapsaly do její meteorologické historie. K teplotním vlnám však nyní dochází častěji a trvají i déle, než kdy dříve.

Experti se proto nyní zaměřují na takzvaný polární vír, který vytváří prudký vítr a udržuje v Arktidě zimu tím, že odklání jiné vzdušné masy. Vír je závislý na teplotních rozdílech v Arktidě a v oblastech s mírných podnebím. Tyto rozdíly se však snižují, protože severní pól se v současné době otepluje rychleji než ostatní místa na Zemi. Zatímco průměrná teplota se na Zemi zvýšila o jeden stupeň, v Arktidě je to až o tři stupně, což také způsobuje tání ledovců.

 

Někteří vědci situaci zdůvodňují hypotézou známou jako teplá Arktida, studené kontinenty. Polární vír se stává méně stabilní, nasává více teplého vzduchu a chladnější fronty, které nyní zažívá Británie nebo severní Evropa, žene jinam. Podle odborníků tak s oteplováním Arktidy můžeme v příštích letech očekávat i bezprecedentní meteorologické jevy.

Tyto teplotní jevy bez pochyby způsobí potíže lidem i přírodě. Posuny sněhu a deště, tání a námrazy vytvoří na zemi ledový povrch, například pro zvířata tak bude těžké najít potravu. Obecně životní podmínky v tak proměnlivém počasí budou velmi obtížné, tvrdí meteorolog a zakladatel portálu o klimatických změnách Climate Dissemination Jesper Theilgaard.

Někteří odborníci ale zároveň upozorňují, že přisuzovat podobným teplotním výkyvům větší význam je zatím předčasné.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1