Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Expert vyvinul virtuální dítě, které se bude smát vaším vtipům a zahraje i na piano

Expert vyvinul virtuální dítě, které se bude smát vaším vtipům a zahraje i na piano

Možnosti umělé inteligence se posunuly zase o kousek dál. Expert Mark Sagar a jeho společnost Soul Machines Ltd. vyvinuli virtuální dítě BabyX, které vypadá, zní a chová se jako skutečné batole a dokonce dokáže reagovat na člověka. Při komunikaci s BabyX si tak uživatel připadá, jako by před ním sedělo opravdové dítě plné emocí – když dostane pochvalu, chichotá se, když naopak udělá něco špatně, je smutné. BabyX je však ještě dál – zahraje vám i na piano. Informoval o tom server Business Insider

„Od svých 20 let jsem měl tyto myšlenky, jestli se počítač může stát inteligentním a může mít vědomí,“ řekl Mark Sagar pro Bloomberg. „Chceme vybudovat systém, který se učí sám pro sebe, ale je motivován k interakci se světem. A tak jsem si stanovil tenhle bláznivý cíl, zkusit vybudovat matematický model lidského vědomí,“ svěřil se programátor z Nového Zélandu.

Když se svým nápadem přišel poprvé, mnoho lidí mu příliš nedůvěřovalo, za pouhý rok však hlava dítěte dostala také tělo a BabyX se naučilo hrát i na klavír.

Virtuální dítě BabyX je dalším z počinů Marka Sagara, který je považován za jednoho z expertů na polidštění umělé inteligence. Právě to je podle něj totiž klíčové pro nastavení budoucích vztahů mezi člověkem a roboty. Na potřebu umělou inteligenci více polidštit a dodat jí emoce a vzpomínky upozorňuje řada odborníků, podle kterých to je jediná cesta, jak plně využít potenciál robotů.

Společnost Soul Machines už sklidila úspěch v únoru, kdy představila první virtuální tvář – Nadiu, které propůjčila hlas australská herečka Cate Blanchettová. Nadia bude pracovat pro australskou Národní agenturu pro pojištění zdravotně postižených, na jejíchž internetových stránkách bude od začátku příštího roku komunikovat se zákazníky. Agentura si tak od novinky slibuje, že bude užitečnější a líbivější než běžné textové chatboty, se kterými se lze na internetu setkat.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1