Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Expremiér Paroubek odtajnil, kolik má platit po rozvodu. Manželka Petra chce astronomickou sumu

Expremiér Paroubek odtajnil, kolik má platit po rozvodu. Manželka Petra chce astronomickou sumu

Tak tenhle rozvod rozhodně v klidu a tichosti neproběhne. Jiří Paroubek (64) podle svých slov do poslední chvíle věřil, že manželství zachrání, ale jeho žena Petra (43) v polovině března podala žádost o rozvod a nadiktovala si vysoké požadavky.

Jiří Paroubek už kdysi prohlásil, že bude požadovat střídavou péči o osmiletou dceru Margaritu. Ale na to mu asi jeho manželka dobrovolně nepřistoupí.

„Požaduje výlučnou péči a měsíční výživné v celkové výši 140 tisíc korun,“ prozradil webu Expres.cz bývalý premiér. Zda tomu tak skutečně je, ví jen Paroubek, Petra totiž nekomunikuje se světem a vše řeší její advokáti.

Navrhované podmínky porozvodového urovnání, které Paroubkovi právníci zaslali, zohledňují neschopnost normálního pracovního zařazení Petry Paroubkové. „Argumentuje tím, že kvůli zdravotnímu stavu nemůže plně pracovat, a tak dceři dopřát život, na který je zvyklá. Padesát tisíc chce pro sebe a devadesát na dítě,“ tvrdí Jiří.

Petra měla před dvěma roky mozkovou příhodu a strávila několik dní na JIP. Po propuštění se pomalu vracela do běžného života, ale v posledním rozhovoru pro Blesk v talk show Markéta dráždí celebrity přiznala, že má výpadky krátkodobé paměti a plete si čísla.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1