Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Fascinující objev. Vědci po víc než 100 letech opět narazili na rybu bez obličeje

Fascinující objev. Vědci po víc než 100 letech opět narazili na rybu bez obličeje

Více než sto let trvalo, než tato zvláštní ryba opět spatřila světlo světa. Asi 40 centimetrů dlouhou rybu nyní vědecký tým vylovil z čtyřkilometrových hlubin jižně od australského města Sydney. Extrémní hloubka, v níž zvláštní živočich žije, mu naprosto zdeformoval obličej. 

„Tato malá ryba vypadá úžasně, protože její ústa jsou na spodku jejího trupu. Pokud se na ni podíváte ze strany, tak neuvidíte ani oči, nos nebo žábry. Jako by ta ryba ani neměla obličej, ale spíše dva ocasy,“ říká vedoucí expedice Tim O´Hara.

Naposledy se světu tato ryba zjevila v roce 1873, když na ni narazila posádka lodi HMS Challenger, plující na Papuu Novou Guineu.

Rybu nyní posádka vylovila v rámci své expedice, která chce probádat zatím neprozkoumaná území australských vod. Vědci každý den sbírají vzorky z až čtyřkilometrové hloubky – pomocí sběrného mechanismu připomínajícímu sáňky loví sedimenty, ale i malé živočichy žijící u dna. Narazili tak již na malé červené kraby, světélkující hvězdice nebo mořské pavouky.

„V hloubkách, odkud tvory vyzvedáváme, je taková tma, že tito živočichové často ani nepotřebují oči, nebo produkují vlastní bioluminiscenci,“ vysvětluje O´Hara. „Život v těchto hloubkách je velmi náročný – je tam značný tlak, žádné světlo, jen velmi málo potravy a velmi velká zima. Tvorové, kteří tam dokáží přežít, jsou pro nás fascinující,“ dodal vědec.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1