Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Film o Miladě Horákové je nově na Netflixu. Dramatický příběh si může pustit čtvrt miliardy lidí

Film o Miladě Horákové je nově na Netflixu. Dramatický příběh si může pustit čtvrt miliardy lidí

Po Praze, Washingtonu a Sydney, kde byl snímek o Miladě Horákové slavnostně uveden za účasti tvůrců a značného zájmu médií, míří nyní MILADA do celého světa. Díky videotéce Netflix byl film přeložen do desítek jazyků a od pátku je dostupný ve více než 190 zemích. Podle prvních reakcí zahraničních médií a diváků jde o silný a nadčasový příběh, který má šanci zaujmout diváky napříč kontinenty.

Snímek režiséra Davida Mrnky, který v českých kinech vidělo již více než 100 tisíc lidí a vzbudil velký zájem i ze stran řady škol, které film vnímají i jako skvělý studijní materiál pro své žáky a studenty, bude díky Netflixu od pátku 12. ledna dostupný obrovskému množství diváků.

Snad jen s výjimkou Číny a Severní Koreje se tak se silným příběhem české hrdinky, která se stala symbolem neústupnosti a odporu komunistické totalitě a zvůli, bude moct seznámit doslova celý svět.

Miladu Horákovou ve filmu ztvárnila izraelsko-americká hvězda se slovenskými kořeny Ayelet Zurer, v dalších rolích se dále objevili Robert Gant, Aňa Geislerová, Vica Kerekes, Ivana Chýlková, Vladimír Javorský, Alena Mihulová, Marián Mitaš, Tatjana Medvecká či Hana Vagnerová.

Článek vyšel na webu Reflex.cz. Více o tématu zde.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1