Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Filmový festival v Cannes vyvrcholí udělením Zlaté palmy. Favoritem je Studená válka od Pawlikowského

Filmový festival v Cannes vyvrcholí udělením Zlaté palmy. Favoritem je Studená válka od Pawlikowského

V sobotu večer se filmový svět dočká jedné z nejočekávanějších informací roku. Jako každý květen bude na závěr 71. ročníku mezinárodního filmového festivalu ve francouzském Cannes oznámen nový držitel Zlaté palmy, hlavní trofeje soutěžní kinematografické přehlídky. Ocenění pro nejlepší snímek letos vybírá porota v čele s australskou herečkou Cate Blanchettovou z 21 soutěžních celovečerních filmů. Mezi hlavní favority kritici nejčastěji řadí filmy Studená válka od Poláka Pawla Pawlikowského, Lazzaro felice (Šťastný Lazzaro) italské režisérky Alice Rohrwacherové, Manbiki kazoku (Shoplifters; Zloději z obchodů) japonského tvůrce Hirokazu Kore-Edy nebo BlacKkKlansman Američana Spikea Lee.

O tom, která filmová díla během uplynulých deseti dní nejvíc zaujala porotu složenou z různorodých režisérů (Ava DuVernayová, Denis Villeneuve a Andrej Zvjagincev) a hereček (Blanchettová, Kristen Stewartová a Lea Seydouxová), zatím není nic známo. O největších favoritech na získání Zlaté palmy a dalších cen tak lze spekulovat jen na základě ohlasů filmových kritiků a festivalového publika.

Mezi největší letošní favority patří film Studená válka. Natočil ho režisér Pawlikowski a stejně jako jeho snímek Ida, který dostal v roce 2015 Oscara za nejlepší cizojazyčný film, je i poslední tvůrčí počin polského filmaře černobílý. Popisuje 20 let vztahu dvojice v poválečné Evropě. Při své světové premiéře v Cannes si vysloužil ovace vestoje.

Mezi horkými favority je zmiňován také třetí celovečerní film Alice Rohrwacherové. Lazzaro felice je příběhem mladého Itala, který se potýká s životem ve velkoměstě, a vesnice, která se vrací k životu. Rohrwacherová už před čtyřmi lety v Cannes získala cenu poroty za film Zázraky. Také další italský film Dogman, který natočil Matteo Garrone, není bez šancí.

Za černého koně soutěže je považován japonský snímek Manbiki kazoku, který vypráví o zchudlé rodině, která se vydává na scestí zločinu. Solidní šance na úspěch přisuzují kritikové také americkému filmu BlacKkKlansman, jenž otvírá znovu aktuální téma rasismu ve Spojených státech. Kritiky akreditované v Cannes zaujalo také válečné drama Girls of the Sun, v němž francouzská režisérka Eva Hussonová vypráví akční příběh ženského kurdského praporu bojujícího proti islamistům.

U dalších filmů v soutěži poutají pozornost hlavně jména jejich tvůrců. O Zlatou palmu usiluje se svým nejnovějším opusem Se rokh (3 Faces; Tři tváře) například íránský režisér Džafar Panahí, který má ve své zemi zakázáno filmovat a do Cannes nemohl přijet. Ruský filmař Kirill Serebrennikov se zase ocitl v domácím vězení krátce před dokončením svého filmu Leto (léto), který je ódou na hudební underground v Sovětském svazu.

Převážně negativní emoce vyvolal poslední počin kontroverzního dánského režiséra Larse von Triera, který letos šokoval příběhem koprodukčním dramatem s hororovými prvky The House That Jack Built (Dům, který postavil Jack). Mimosoutěžní film je podle kritiků plný samoúčelného násilí.

Von Trier byl v uplynulých ročnících v Cannes nevítanou osobou, Před sedmi lety tam totiž na tiskové konferenci mimo jiné řekl, že Adolf Hitler není zrovna "správný typ", ale že mu hodně rozumí a trochu s ním sympatizuje.

Letošní filmovou přehlídku dnes ještě uzavře projekce filmu Muž, který zabil Dona Quijota, který je volně inspirovaný románem španělského spisovatele Miguela de Cervantese. Snímek amerického režiséra Terryho Gilliama, bývalého člena britské komediální skupiny Monty Python, se na francouzské riviéře málem nesměl promítat kvůli právním sporům.

Festival v Cannes uvedl také několik filmů, na kterých se podíleli čeští tvůrci. Ve světové premiéře byl v nezávislé sekci Týden kritiky představen film polské režisérky Agnieszky Smoczyńské Fuga, který vznikl v koprodukci Polska, České republiky a Švédska. Promítán byl také například digitálně zrestaurovaný snímek Jana Němce Démanty noci a jako poctu zesnulému režisérovi Miloši Formanovi připravili pořadatelé hned na úvod přehlídky promítání jeho snímku Hoří, má panenko.

Letošní festival v Cannes však nemá jen čistě filmový rozměr. Jakožto prvořadá společenská událost odrážel také témata, jako je rovnost pohlaví. Organizátoři filmového festivalu se v pondělí v memorandu do budoucna zavázali zajistit větší rovnováhu mezi soutěžními filmy podle toho, zda je tvoří ženy či muži. Spravedlivěji má být obsazena i hodnotící porota. "Doufáme, že to posílí pochopení, že svět už není stejný. Svět se změnil," řekl ředitel festivalu Thierry Frémaux. Herečky a režisérky v Cannes podpořily také kampaň proti sexismu #MeToo.

Právě v Cannes americký filmový producent Harvey Weinstein, jehož aféra stála na začátku globální kampaně proti sexuálnímu obtěžování, před 20 lety údajně znásilnil jednu z hereček.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1