Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Filmový festival v Cannes vyvrcholí udělením Zlaté palmy. Favoritem je Studená válka od Pawlikowského

Filmový festival v Cannes vyvrcholí udělením Zlaté palmy. Favoritem je Studená válka od Pawlikowského

V sobotu večer se filmový svět dočká jedné z nejočekávanějších informací roku. Jako každý květen bude na závěr 71. ročníku mezinárodního filmového festivalu ve francouzském Cannes oznámen nový držitel Zlaté palmy, hlavní trofeje soutěžní kinematografické přehlídky. Ocenění pro nejlepší snímek letos vybírá porota v čele s australskou herečkou Cate Blanchettovou z 21 soutěžních celovečerních filmů. Mezi hlavní favority kritici nejčastěji řadí filmy Studená válka od Poláka Pawla Pawlikowského, Lazzaro felice (Šťastný Lazzaro) italské režisérky Alice Rohrwacherové, Manbiki kazoku (Shoplifters; Zloději z obchodů) japonského tvůrce Hirokazu Kore-Edy nebo BlacKkKlansman Američana Spikea Lee.

O tom, která filmová díla během uplynulých deseti dní nejvíc zaujala porotu složenou z různorodých režisérů (Ava DuVernayová, Denis Villeneuve a Andrej Zvjagincev) a hereček (Blanchettová, Kristen Stewartová a Lea Seydouxová), zatím není nic známo. O největších favoritech na získání Zlaté palmy a dalších cen tak lze spekulovat jen na základě ohlasů filmových kritiků a festivalového publika.

Mezi největší letošní favority patří film Studená válka. Natočil ho režisér Pawlikowski a stejně jako jeho snímek Ida, který dostal v roce 2015 Oscara za nejlepší cizojazyčný film, je i poslední tvůrčí počin polského filmaře černobílý. Popisuje 20 let vztahu dvojice v poválečné Evropě. Při své světové premiéře v Cannes si vysloužil ovace vestoje.

Mezi horkými favority je zmiňován také třetí celovečerní film Alice Rohrwacherové. Lazzaro felice je příběhem mladého Itala, který se potýká s životem ve velkoměstě, a vesnice, která se vrací k životu. Rohrwacherová už před čtyřmi lety v Cannes získala cenu poroty za film Zázraky. Také další italský film Dogman, který natočil Matteo Garrone, není bez šancí.

Za černého koně soutěže je považován japonský snímek Manbiki kazoku, který vypráví o zchudlé rodině, která se vydává na scestí zločinu. Solidní šance na úspěch přisuzují kritikové také americkému filmu BlacKkKlansman, jenž otvírá znovu aktuální téma rasismu ve Spojených státech. Kritiky akreditované v Cannes zaujalo také válečné drama Girls of the Sun, v němž francouzská režisérka Eva Hussonová vypráví akční příběh ženského kurdského praporu bojujícího proti islamistům.

U dalších filmů v soutěži poutají pozornost hlavně jména jejich tvůrců. O Zlatou palmu usiluje se svým nejnovějším opusem Se rokh (3 Faces; Tři tváře) například íránský režisér Džafar Panahí, který má ve své zemi zakázáno filmovat a do Cannes nemohl přijet. Ruský filmař Kirill Serebrennikov se zase ocitl v domácím vězení krátce před dokončením svého filmu Leto (léto), který je ódou na hudební underground v Sovětském svazu.

Převážně negativní emoce vyvolal poslední počin kontroverzního dánského režiséra Larse von Triera, který letos šokoval příběhem koprodukčním dramatem s hororovými prvky The House That Jack Built (Dům, který postavil Jack). Mimosoutěžní film je podle kritiků plný samoúčelného násilí.

Von Trier byl v uplynulých ročnících v Cannes nevítanou osobou, Před sedmi lety tam totiž na tiskové konferenci mimo jiné řekl, že Adolf Hitler není zrovna "správný typ", ale že mu hodně rozumí a trochu s ním sympatizuje.

Letošní filmovou přehlídku dnes ještě uzavře projekce filmu Muž, který zabil Dona Quijota, který je volně inspirovaný románem španělského spisovatele Miguela de Cervantese. Snímek amerického režiséra Terryho Gilliama, bývalého člena britské komediální skupiny Monty Python, se na francouzské riviéře málem nesměl promítat kvůli právním sporům.

Festival v Cannes uvedl také několik filmů, na kterých se podíleli čeští tvůrci. Ve světové premiéře byl v nezávislé sekci Týden kritiky představen film polské režisérky Agnieszky Smoczyńské Fuga, který vznikl v koprodukci Polska, České republiky a Švédska. Promítán byl také například digitálně zrestaurovaný snímek Jana Němce Démanty noci a jako poctu zesnulému režisérovi Miloši Formanovi připravili pořadatelé hned na úvod přehlídky promítání jeho snímku Hoří, má panenko.

Letošní festival v Cannes však nemá jen čistě filmový rozměr. Jakožto prvořadá společenská událost odrážel také témata, jako je rovnost pohlaví. Organizátoři filmového festivalu se v pondělí v memorandu do budoucna zavázali zajistit větší rovnováhu mezi soutěžními filmy podle toho, zda je tvoří ženy či muži. Spravedlivěji má být obsazena i hodnotící porota. "Doufáme, že to posílí pochopení, že svět už není stejný. Svět se změnil," řekl ředitel festivalu Thierry Frémaux. Herečky a režisérky v Cannes podpořily také kampaň proti sexismu #MeToo.

Právě v Cannes americký filmový producent Harvey Weinstein, jehož aféra stála na začátku globální kampaně proti sexuálnímu obtěžování, před 20 lety údajně znásilnil jednu z hereček.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232