Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Finsko je nejšťastnější zemí světa, přeskočilo Norsko. Poprvé se bralo v úvahu i štěstí migrantů

Finsko je nejšťastnější zemí světa, přeskočilo Norsko. Poprvé se bralo v úvahu i štěstí migrantů

Nejšťastnější zemí na světě je Finsko. V hodnocení 156 zemí na základě takzvaného indexu štěstí Finové odsunuli na druhé místo Norsko, které zvítězilo loni. Zpráva, jež má být dnes zveřejněna, brala vůbec poprvé v úvahu také to, jak se v jednotlivých zemích daří imigrantům. Podle agentury AP to uvádí zpráva, kterou každoročně vypracovává agentura OSN. 

Spokojenost přistěhovalců se posuzovala ve 117 hodnocených zemích. Další hlediska, podle nichž se ve zprávě agentury OSN pro řešení v oblasti udržitelného rozvoje (SDSN) posuzuje míra štěstí, jsou kupříkladu průměrná délka života, sociální podpora, HDP, míra korupce, bezpečnost či svoboda rozhodování.

Od zveřejnění první zprávy vévodí žebříčku "šťastných zemí" severské státy. Letos se za prvním Finskem a druhým Norskem umístily Dánsko, Island, Švýcarsko, Nizozemsko, Kanada, Nový Zéland, Švédsko a Austrálie.

Ekonom John Helliwell, emeritní profesor Univerzity Britské Kolumbie, který se podílel na vypracování zprávy, upozornil na to, že prvních deset zemí mělo nejvyšší skóre nejen v celkovém štěstí občanů, ale i ve spokojenosti imigrantů.

"Nejzajímavějším zjištěním je nápadný soulad ve štěstí imigrantů a těch, kteří se v dané zemi narodili," řekl Helliwell. "Migranti, kteří se přistěhují do šťastnějších zemí, z toho těží, zatímco migranti, kteří se přestěhují do méně šťastných zemí, ztrácejí," dodal Helliwell. Podle něj je pocit štěstí ve společnosti zřejmě nakažlivý.

Ve Finsku, které má 5,5 milionu obyvatel, žije 300.000 cizinců a obyvatel s cizími kořeny. Nejvíce imigrantů je ve Finsku z jiných evropských zemí, jsou zde ale také komunity Afghánců, Číňanů, Iráčanů či Somálců.

Spojené státy spadly z loňského 14. místa na 18. pozici. Zpráva uvádí pro tento pokles několik důvodů: "USA zažívají krizi veřejného zdraví, která zahrnuje epidemii obezity, závislost na opiátech a depresivní poruchy." Dokument poukazuje také na to, že společensko-politický systém ve Spojených státech vytváří ve srovnání s jinými podobně bohatými zeměmi větší nerovnosti v příjmech, což je jeden z hlavních faktorů, jež přispívají k nespokojenosti občanů. Kromě toho prý v USA klesá "důvěra, velkorysost a sociální podpora".

Výkonný předseda Institutu pro výzkum štěstí Meik Wiking uvedl, že pětice severských zemí, která se spolehlivě na žebříčku umísťuje na předních příčkách, dokáže poskytnout svým obyvatelům jak dostatečnou míru osobní svobody, tak sociální zabezpečení, což jsou výhody překonávající i skutečnost, že občané těchto zemí musejí platit "jedny z nejvyšších daní na světě". "Stručně řečeno, severské země umějí dobře přeměnit bohatství v blahobyt," podotýká Wiking.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1