Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Fipronilová aféra nekončí: Ve střední Evropě se objevily další tuny kontaminovaných vajec

Na Slovensko byla dodána z Polska vejce kontaminována insekticidem fipronil a následně je zpracoval výrobce sušené vaječné směsi. Novinářům to dnes řekla ministryně zemědělství Gabriela Matečná a šéf státní veterinární a potravinové správy Jozef Bíreš. Během kontrol po propuknutí aféry a fipronilem v EU slovenské úřady našly dohromady pět výrobků z dovozu s nadlimitním množstvím insekticidu, mezi nimi byla podle dřívějších informací také vařená loupaná vejce dodaná z České republiky.

"Potvrdilo se i v těchto dnech, že nákup vajec například z Polska je rizikový. Kontroly u jednoho z výrobců sušených vaječných směsí z Prešova, který používal polská vejce, zjistily přítomnost fipronilu," uvedla Matečná. Dodala, že slovenská firma měla od dodavatele potvrzení, že vejce fipronil neobsahují.

Na vejce s vysokou koncentrací fipronilu z Polska přišli slovenští potravinoví inspektoři během kontrol u výrobce sušenek, který sušenou vaječnou směs používal při výrobě. "Někdo v Polsku ten fipronil dával lopatou, protože v sušených vejcích byla taková (vysoká) koncentrace," řekl Bíreš.

V rámci kontrol na fipronil slovenští veterináři dosud zjistili nadlimitní obsah tohoto insekticidu u pěti dovezených výrobků. Šlo například o dodávky více než dvou tun loupaných vařených vajec z České republiky "Čeští kolegové nahlásili do výstražného systému, že původem jsou to vejce z Polska. Zatím tato skutečnost nebyla vyloučena ani potvrzena. My stále uvádíme, že tato vejce přišla kontaminovaná z České republiky," řekl Bíreš.

Kauza s dovozem loupaných vajec s fipronilem propukla na začátku září, kdy vyšlo najevo, že je z České republiky dovezl jeden ze slovenských distributorů potravin.

Slovenští veterináři v žádné ze 64 domácích drůbežích farem zneužití fipronilu nezjistili. Podle Bíreše je Slovensko v produkci vajec soběstačné, a proto není důvod vejce a vaječné výrobky dovážet ze zahraničí.

Fipronil je látka, která bývá součástí přípravků proti blechám, vším a klíšťatům. Nesmí se však podávat zvířatům, jejichž maso konzumují lidé. Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje preparát za mírně toxický; jeho vysoké dávky vedou k pocitu nevolnosti a závratí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1