Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Firma z Emirátů plánuje přepravovat ledovce z Antarktidy do Perského zálivu. Chce získat vodu

Firma z Emirátů plánuje přepravovat ledovce z Antarktidy do Perského zálivu. Chce získat vodu

Spojené arabské emiráty plánují doplnit mizející zásoby vody. Chtějí do země „dovážet“ ledovce z Antarktidy, z nichž by poté měly vodu získat. Přemístit ledovec na tak velkou vzdálenost však ještě nikdo v historii nedokázal.

Emiráty se dlouhodobě potýkají s mizejícími rezervoáry podzemních vod. Firma z Abú Zabí nyní přišla s návrhem, jak s nedostatkem vody bojovat. Plánuje vytěžit zásoby pitné vody z ledovců v Antarktidě.

Celý projekt by se měl točit kolem přemístění ledovců z Antarktidy ke břehům 10 tisíc kilometrů vzdáleného Perského zálivu. Z jednoho ledovce by země chtěla získat až 75 miliard litrů pitné vody. To by vystačilo milionu lidí na pět let.

Přesouvání ledovců není úplně nový nápad. Například Kanaďané je pravidelně odvádí od pobřežních průmyslových plošin v případě, že hrozí kolize. Přesun na takovou vzdálenost však ještě nikdo v historii nerealizoval. Kanadské ledovce navíc bývají menší a lehčí než ty, které chce transportovat arabská firma.

 

Kanada využívá k tažený větších ledovců systém, kdy předmět táhnou dvě plavidla, mezi kterými je umístěný. Grant Bigg, profesor z Sheffield University, upozorňuje, že by v takovém případě Emiráty musely překonat několik překážek.

„Jsou tu dva hlavní problémy. Jeden je najít plavidlo, které by bylo dostatečně silné, aby ledovec utáhlo. Druhý je rozpad a roztání. Pravděpodobně by bylo možné dostat kilometr nebo dva široký ledovec do Arabského moře, ale na cestě byste z něj velice mnoho ztratili. Je možné, že by se mohl zlomit,“ upozorňuje v deníku The Guardian Bigg.

Proti jsou navíc i náklady na celou akci. Jen provoz jediného plavidla, které by ledovec táhlo, stojí 75 tisíc dolarů denně (asi 1,9 milionu korun). „Je mnohem praktičtější vzít tanker na Antarktidu a zachytit nějakou vodu z tajícího ledovce,“ praví ředitel kanadské inženýrské firmy C-Core Tony King.

Emiráty však musí nějaké řešení problémů s vodou najít. Spotřeba typického obyvatele země dosahuje 500 litrů za den, což je o 80 procent více než je světový průměr. Experti předpokládají, že zásoby podzemní vody dojdou během následujících 15 let.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1