Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

GALERIE: Nacistická architektura měla budit strach. Podívejte se na 10 staveb z pohnuté doby

GALERIE: Nacistická architektura měla budit strach. Podívejte se na 10 staveb z pohnuté doby

Podobně jako v jiných oblastech si také v architektuře nacisté vybudovali osobitý styl, který měl odrážet velikost a sílu totalitního režimu. Většina z nacistických architektonických počinů nepřežila válku, některé z nich však stále stojí. Připomeňte si deset z nich v galerii INFO.CZ.

Berlínský olympijský stadion

Nacisté stadion postavili mezi lety 1934 a 1936 podle návrhů architektů Wernera a Alberta Marcheových. Monumentální stavba se stala ústředním místem letních olympijských her v roce 1936, kterých hodlal nacistický vůdce Adolf Hitler využít k propagandistickým účelům. Záměry mu ale pokazil americký černošský atlet Jesse Owens, který vybojoval čtyři medaile a zastínil tak výkony německých sportovců, kteří posbírali nejvíce cenných kovů. Po válce stadion prošel rekonstrukcí, dnes je domovským místem fotbalistů Herty Berlín.

Berlínská olympijská vesnice

Pro sportovce, kteří přijeli do Berlína soutěžit na letní olympijské hry, nacisté na západním okraji města vybudovali olympijskou vesnici. Jedno- a dvou podlažní budovy sloužily čtyřem tisícům sportovcům ke spaní či jako jídelny. K dispozici byly také plavecké bazény a další tréninkové zázemí. Během druhé světové války se v komplexu léčili zranění němečtí vojáci. V roce 1945 přešel do rukou Sovětů, kteří ho využívali jako vojenskou základnu. Některé zdroje uvádí, že v něm KGB mučila své vězně. Po odchodu Rusů komplex chátral, v posledních letech existují snahy vytvořit z něho muzeum.

Rekreační středisko Prora

Na ostrově Rujána v Baltském moři vybudovali nacisté mezi lety 1936 a 1939 obří komplex mořských lázní Prora. Osm obytných bloků, několik plaveckých bazénů a divadelní sál měly pojmout až dvacet tisíc hostů. Komplex ale rekreanty nikdy nehostil, původní záměry přetnula druhá světová válka. Prora sloužila jako výcvikové středisko pro ozbrojené složky, později také jako nouzová ubytovna pro lidi a ještě později jako lazaret. Po válce objekt využívala Rudá armáda a poté východoněmecká Národní lidová armáda. Část objektu v roce 2004 zrenovovali soukromí investoři, z další od roku 2015 vzniká luxusní pětihvězdičkový resort.

Věže Flak

Síť osmi mohutných věží z betonu, které nacisté vybudovali v Berlíně, Hamburku a Vídni měla nacistický režim chránit před útoky ze vzduchu. Německá armáda je využívala jako protileteckou obranu, při bombardování sloužily také jako úkryty pro obyvatelstvo. Většina z nich kvůli bytelné konstrukci přežila do dneška.

Shromáždění v Norimberku

Za nacismu hrál areál u Norimberku důležitou roli jako místo, kde se odehrávaly říšské stranické sjezdy, na nichž Adolf Hitler pronesl většinu ze svých plamenných projevů. Projekt nebyl nikdy zcela dokončen, mezi nejvýraznější dokončené stavby patří monumentální kongresový sál pro 50 tisíc lidí z dílny architektů Ludwiga a Franze Ruffových inspirovaný římským koloseem.

Dům umění v Mnichově

Jeden z prvních počinů maximalistické nacistické architektury. Budova, kterou navrhl architekt Paul Ludwig Troost, měla nahradit původní stavbu Glaspalast ve staré mnichovské botanické zahradě, která byla zničena požárem roku 1931. Práce započaly v roce 1933, první výstava se konala v roce 1937. Osmnáctého července zde nacističtí představitelé odstartovali první ročník Velké výstavy německého umění.

Ministerstvo letectví v Berlíně

Říšské ministerstvo letectví sídlilo ve stejnojmenné budově v centru Berlína. S osmi tisíci místnostmi byl ve své době největším kancelářským prostorem na světě. Dnes v něm sídlí Spolkové ministerstvo financí.

Ponorková základna Keroman

V první polovině čtyřicátých let nacisté postavili na poloostrově Keroman poblíž francouzského města Lorient tři obrovské železobetonové konstrukce, které během druhé světové války sloužily jako základna pro nacistické ponorky. Ačkoliv se stala cílem řady náletů spojeneckých vojsk, přežila až do konce války. Poté jí až do pozdních devadesátých let využívalo francouzské námořnictvo. V současné době je základna Keroman otevřena pro veřejnost jako historická památka.

NS Ordensburg

Aby si nacisté zajistili neustále přísun čerstvé krve, vybudovali ve třicátých letech v Německu, Polsku a Belgii tři odlehlé školy, které svým vzhledem připomínají hrady, kde se měli vzdělávat budoucí straničtí lídři, kteří byli pečlivě vybíráni dle zásad nacistické ideologie o čistotě rasy. Po válce byly areály využívány pro vojenské účely. Z některých se staly turistické památky.

Orlí hnízdo

Poblíž jihobavorského města Berchtesgaden se nachází známé horské útočiště Adolfa Hitlera a jeho nejvěrnějších spolupracovníků. Jednalo se o komplex několika budov vzájemně propojených podzemními tunely, který nacistický vůdce dostal darem k padesátým narozeninám. Na konci války byl areál takřka celý zničen spojeneckými vojsky, hlavní budova se ale dochovala a dnes je z ní turisty vyhledávané místo.

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744