Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

GALERIE: Sedm divů světa. Tyto památky už deset let vévodí žebříčku největších unikátů planety

GALERIE: Sedm divů světa. Tyto památky už deset let vévodí žebříčku největších unikátů planety

Velká čínská zeď, jordánské skalní město Petra, socha Krista Spasitele v Brazílii, posvátná pevnost Inků Machu Picchu v Peru, chrámové město Mayů Chichén Itzá na mexickém Yucatánu, římské Koloseum a indické mauzoleum Tádžmahal byly před deseti lety, 7. července 2007, vyhlášeny za novodobých sedm divů světa. Výsledky ankety, ve které hlasovalo na 100 milionů lidí z celého světa prostřednictvím internetu a krátkých textových zpráv na mobilních telefonech, byly vyhlášeny v Lisabonu.

Mezinárodní anketu zorganizovala nadace New7Wonders Foundation, kterou založil švýcarsko-kanadský bohatý filmař a cestovatel Bernard Weber. Ten slíbil, že polovina výtěžku poslouží k obnově světového kulturního dědictví, včetně Buddhovy sochy v Afghánistánu, která byla zničena za vlády fundamentalistického hnutí Taliban.

Původní seznam sedmi divů sestavil ve druhém století před naším letopočtem zřejmě helénský filozof Filón Byzantský. Z jím označených nejpodivuhodnějších památek se dodnes dochovala pouze nejstarší z nich - egyptské pyramidy v Gíze. Existence babylonských visutých Semiramidiných zahrad nebyla nikdy úplně prokázána, Artemidin chrám v Efesu a sochu Feidiova Dia v Olympii zničil požár a zbývající tři stavby - maják na ostrově Faru u Alexandrie, Rhodský kolos a mauzoleum v maloasijském Halikarnássu - podlehly zemětřesením.

Weberův projekt vzbuzoval již od svého počátku rozporuplné reakce. V některých zemích, kde se památky nacházely, vypuklo nadšení, Egypt od soutěže odstoupil, protože měl výhrady k systému vybírání nových sedmi divů světa. Nelíbilo se mu, že pyramidy v Gíze musely o místo mezi vyvolenými znovu soutěžit a nebyly mezi divy světa zařazeny automaticky. S anketou například nesouhlasil také Výbor pro světové kulturní a přírodní dědictví UNESCO, podle kterého má jeho vlastní seznam unikátních světových památek jen málo společného s lidovou anketou.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1