Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Geislerová: Filmy na zlínském festivalu byly kvalitní a autentické

Geislerová: Filmy na zlínském festivalu byly kvalitní a autentické

Kvalitu a autenticitu snímků na zlínském filmovém festivalu ocenila herečka Anna Geislerová, která je v letošním 58. ročníku předsedkyní hlavní mezinárodní odborné poroty pro hraný film pro děti a mládež. "Léta sem jezdím, ale až jako člen poroty jsem si uvědomila, jak fantastické a hluboké filmy tu jsou," řekla dnes ČTK Geislerová.

„Je tady tolik kvalitních filmů, které by děti měly vidět, které jim můžou zformovat život, jsou zde skvělá témata, která vám jen tak někdo nenabídne," uvedla herečka, která letos na festivalu viděla přes 20 filmů. Předsedkyní poroty přitom byla poprvé. "Bylo to náročné, ale už jsme hotoví, viděli jsme všechny filmy,“ uvedla Geislerová. Vítězové budou vyhlášeni na pátečním galavečeru, festival pokračuje v sobotu půlmaratonem a dalšími akcemi.

Geislerovou překvapila zejména rozdílnost zpracování filmů. „Témata jsou vždy vážná, když potřebujete stavět drama, musíte vybírat dramatické situace,“ uvedla herečka. Na festivalu se objevují filmy z celého světa, některé se podle ní zabývají povrchnějšími věcmi, jiné zásadními. „Je to stejné téma, ale zpracované jinak. Co je tady problém pro nějaké dítě, že nemá kapesné, pro jiné dítě o kus dál je problém, že mu najednou zmizí táta, protože ho sebere tajná policie, a už ho nikdy neuvidí. To mě zaujalo, jak jsme tady rozmazlení,“ řekla Geislerová, která měla v soutěži svého favorita.

V porotě se na nejlepších filmech v podstatě shodli. „Byli jsme poměrně vyladění. Po každém dni jsme si řekli, kdo si co myslí, nakonec to hlasování bylo snadné. Vím, jaké je to být v porotě a mít pocit kompromisu, ale tady se to rozhodně nestalo, shodli jsme se,“ uvedla herečka, která si rozuměla také se členy poroty. „Neznáme se, ale sympatie mezi námi narostly. Jeden porotce je z Indie, má podobný festival v Dillí, tak jsme se bavili, že možná pojedu porotcovat do Indie. Říkal, že jedním z jejich sponzorů je dalajlama, to se mi moc líbilo,“ řekla herečka, která si na filmech nejvíc cení pravdy a autenticity.

„Čím blíž jsou filmy reálnému prožívání a reálným citům nebo reálným podmínkám, tak víc fungují, tak je to i s herectvím. Film je postavený na tom, že tomu musíte uvěřit, pravda je takové vodítko, takové filmy jsme tady viděli,“ řekla představitelka desítek rolí v celovečerních filmech, televizních snímcích a seriálech i držitelka několika Českých lvů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1