Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Globální data jako Otesánek. Odvětví komunikací může během pár let „žrát“ až pětinu globální energie

Globální data jako Otesánek. Odvětví komunikací může během pár let „žrát“ až pětinu globální energie

Spotřeba elektrické energie v informačním a komunikačním odvětví (ICT) bude v příštích letech prudce růst a v roce 2025 může dosáhnout až pětiny globální spotřeby energie, tvrdí nová studie. Motorem energetické poptávky je masivní nárůst přenášených dat: rostoucí obliba streamovaných služeb, rozmach internetu věcí i například samořiditelných automobilů. Všechny tyto služby využívají datová úložiště, jejichž spotřeba v posledních letech masivně roste. A s vyšší spotřebou energie se zvyšují i emise, které ICT sektor produkuje.

Rozmach, jaký v posledních letech zažívá ICT sektor, je bezprecedentní. Více streamované hudby a videa, online komunikace, cloudových úložišť, internetu věcí ale i nových účastníků této digitální revoluce ze zemí třetího světa znamená jediné – masivní expanzi datových úložišť a tím pádem i více spotřebovávané energie. Mnohem více energie. Experti odhadují, že pokud se sektor bude vyvíjet současným tempem, tak bude do roku 2025 spotřebovávat pětinu globální elektrické energie.

„Situace je naprosto alarmující, čeká nás doslova tsunami dat,“ tvrdí pro server Guardian Andrae, zaměstnanec čínské technologické společnosti Huawei. „Cokoliv, co může být digitalizované, také digitalizované je. Je to jako bouře – přichází technologie 5G, provoz IP protokolu je ohromný a všechny automobily, roboti, stroje a umělá inteligence podléhají digitalizaci - tím pádem produkují mraky dat, která jsou ukládána v datových centrech,“ tvrdí Andrae.

Podle odhadu firmy Gartner je nyní na světě 8.4 miliardy navzájem propojených zařízení, za tři roky to již bude 20.4 miliardy zařízení. „Do toho očekáváme miliardu nových uživatelů internetu – oproti 3.1 miliardě uživatelů v roce 2015 jich podle našich odhadů bude v roce 2020 4.1 miliardy,“ dodává technologická firma Cisco.

I proto nyní takřka všichni velcí hráči ICT byznysu – od Applu přes Amazon po Google a Facebook – staví po světě vlastní datová centra, která data jejich aplikací spravují. „Vidíme rozmach těchto center ve všech regionech. Trend začal v USA, nyní je standardem v Evropě. A Asie v tomto ohledu také nastupuje,“ komentuje současnou situaci Mitual Patel, šéf EMEA regionu (Evropy, Středního východu a Afriky) investiční firmy CBRE. „Objem dat, který je v těchto centrech zpracováván, bezprecedentně roste,“ dodává výzkumník Peter Corcoran z glasgowské univerzity.

Poptávka center po elektrické energii z těchto datových center je přitom jen jednou částí problému. Spolu s ní totiž rovněž porostou emise, které bude ICT byznys produkovat. Podle nové americké studie, která bude zveřejněna později během prosince, bude toto odvětví zodpovědné za 3.5 procenta globálních emisí v roce 2020 a za 14 procent emisí v roce 2040.

Přestože se společnosti provozující datová centra zavazují využívat při jejich napájení i obnovitelnou elektrickou energii, aktuálně je takto pokrýváno asi jen 20 procent spotřeby center. 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1