Články odjinud

Globální oteplování? To nejhorší nás teprve čeká, varuje přírodovědec

Globální oteplování? To nejhorší nás teprve čeká, varuje přírodovědec

Navzdory všem markantním vlivům nejsou důsledky oteplování klimatu pro druhovou skladbu nic ve srovnání s jinými faktory. V rozhovoru pro magazín INFO.CZ InfoLab to říká Jiří Reif z Přírodovědecké fakulty UK. Podstatně horší dopady má totiž podle něj přímé ničení prostředí člověkem. „Když se třeba kácí deštný les, má to pořád ještě daleko významnější vliv, než změny klimatu. U klimatu se bavíme spíše o problémech, které nás čekají v budoucnosti,“ vysvětluje Reif. „Řada druhů vyhynula vinou přímého pronásledování nebo ničení přírody. Pokud jde o změny klimatu, zatím to tak není,“ dodává.

Jakým způsobem ovlivňují změny klimatu druhovou skladbu fauny v areálu střední Evropy, případně v České republice?

Druhová skladba fauny se mění poměrně výrazně. Velmi zhruba můžeme říct, že od nás mizí jedinci druhů, které jsou chladnomilné, a naopak se k nám dostávají jedinci druhů, které jsou teplomilné. Z hlediska ptáků pozorujeme negativní dopad klimatických změn na ty druhy, které táhnou do zimovišť někam daleko, například do Afriky, a naopak z toho profitují druhy, které tady zůstávají přes zimu.

Má oteplování vliv například na to, že se k nám ti migrující jedinci vracejí dřív?

Migrace má různé klíče, podle kterých se ptáci orientují. Pozitivní vliv na druhy, které netáhnou daleko, spočívá v tom, že poznají, kdy se tady oteplí a přitáhnou brzo. Díky tomu si mohou prodloužit hnízdní sezónu, častěji se rozmnožují. Druhy, které jsou závislé na migraci někam do subsaharské Afriky, sice také posunují svůj návrat, avšak ne tolik, jak by potřebovaly.

Přiletí dříve, avšak jejich kořist je méně dostupná. Jsou to většinou housenky, ty se ale vyvíjejí dříve a rychleji, takže ptáci, kteří letí zdaleka, mají vrchol hnízdění opožděný za svou potravou. Kvůli oteplování vzniká nesoulad mezi potravní nabídkou a hnízděním, takže populace klesají.

Kdo je Jiří Reif?
Jiří Reif (38) vystudoval ekologii a ochranu prostředí a zoologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po stáži na Univerzitě Johanna Gutenberga v Mohuči a působení v nevládní sféře nyní pracuje jako docent na Ústavu pro životní prostředí PřF UK. Zkoumá příčiny změn početnosti ptačích populací a přednáší o tom, jak chránit biodiverzitu. Je ženatý, má dva syny.

Lze tudíž říct, že jedním z důsledků oteplování je, že klesají populace některých ptáků…

U dálkových migrantů klesají populace.

A lze říct, že to má na některé jiné druhy opačný efekt?

To se týká druhů, které jsou flexibilnější. Jmenovat mohu sýkorky. Druhy, které táhnou do tropické Afriky, hnízdí většinou jednou do roka, takže i kdyby se jim hnízdní sezóna prodloužila, neměly by z toho velký užitek.

Infografika dne: zvířata zabijáciInfografika dne: zvířata zabijáciautor: INFO.CZ

Už jste to naznačil: jak se změny klimatu projevují na tom, co se označuje jako potravní řetězec?

Největší vliv má klimatická změna na bezobratlé živočichy. Zároveň můžeme říct, že se potravní řetězec trochu rozpadá. Třeba druhy z vyšší tropické úrovně si totiž neumějí vždycky nalézt potravu. Nejvíc se to ale projevuje v arktických oblastech, kde je oteplování nejprudší. Zvířata tam jsou zvyklá na to, že je v zimě hodně sněhu, pod kterým žijí třeba hlodavci.

A s oteplením přicházejí třeba i v zimě častější deště, voda mnohdy proteče sněhem až na půdu, kde zmrzne, což má negativní dopad na životy drobných savců. Důsledek může být, že jejich populace zkrachují. Což bude znamenat, že predátoři, kteří na ně byli zvyklí, třeba polární lišky, se budou muset přeorientovat na něco jiného, což jsou typicky na zemi hnízdící arktičtí ptáci. Nepřímo to pak přes tuto predaci může nakonec ohrožovat populace těchto druhů. V posledních letech je tento trend už dokonce patrný i v globálním měřítku. Jedněmi z hodně ohrožených druhů jsou arktičtí ptáci.

Jak je to s poměrem těch, kteří se dokážou na změny klimatu alespoň částečně adaptovat, a těch, kteří musí v důsledku oteplování migrovat?

Je to různé. Můžeme odlišit tři základní osy. Buď se přizpůsobí fyziologicky, nebo posunou svůj areál, anebo se přizpůsobí načasováním cyklů. V  těchto třech ohledech pozorujeme poměrně velkou mezidruhovou variabilitu. Obecně platí, že jde většina druhů jinam, určitě to ale není univerzální reakce.

Už jste zmínil důsledky oteplování v Arktidě. Jak jsou na tom naopak oblasti kolem rovníku? Existují třeba místa, kde se oteplilo natolik, a je tam tak málo vody, že jsou pro některé druhy již neobyvatelná?

Jde o fenomén, který je třeba vnímat v interakci s jinými faktory. Pokud jde o tropické oblasti, je faktem, že jsou místa, která se vysušují a stávají se tudíž nehostinnými. Klimatická změna je ale pouze jeden z faktorů, který tady ohrožuje některé druhy. Jsou to totiž oblasti, kde také roste raketově lidská populace, což má obrovský dopad na změny biotopů. Patrné je to u ptáků třeba na druzích, které jsou vázány na subsaharské mokřadní biotopy.

Lze tedy prokazatelně říct, že se vlivem klimatických změn bude snižovat počet živočišných druhů?

To je velká otázka, neboť vidíme, že navzdory všem markantním vlivům to ještě není nic ve srovnání s jinými faktory, které jsou na změnách klimatu nezávislé. Zmínit mohu přímé ničení prostředí člověkem. Pokud se třeba kácí deštný les, má to pořád ještě daleko významnější vliv, než změny klimatu. U klimatu se bavíme spíše o problémech, které nás čekají v budoucnosti. Pokud se průměrná teplota na Zemi zvedne do roku 2050 nebo 2070 o dva až tři stupně, může to mít pro některé druhý obrovský vliv na jejich areály. A je pravdou, že podle některých modelů to může dopadnout tak, že některé druhy svůj areál ztratí. Nebudou mít kam jít, tudíž vyhynou. Avšak do dnešní doby je to tak, že vinou globálního oteplování vyhynul pouze jeden jediný druh. Řada druhů vyhynula vinou přímého pronásledování nebo ničení přírody, ale pokud jde o změny klimatu, zatím to tak není.  

Infografika: plastyInfografika: plastyautor: INFO.CZ

Je to tak, že dle dlouhodobých trendů vše nasvědčuje tomu, že odsud některé druhy zvířat zmizí, a jiné, které se tu doposud nevyskytovaly vůbec, anebo jen sporadicky, se sem naopak posunou z jihu?

Už dnes se tady některé jižní druhy postupně objevují. Pokud jde o ptáky, zmínit mohu zástupce různých brodivých. Třeba kolpík, který je podobný volavce, hnízdí v posledních letech pravidelně na Českobudějovicku. Šíří se u nás také vlha pestrá, svým zbarvením připomínající nějakého tropického ptáčka, který tady sice vždycky byl, avšak na té nejjihovýchodnější Moravě. Dneska ho lze spatřit na celé Moravě a občas už také v Čechách.

Pokud jde naopak o druhy, které mizí, tak lze zmínit především vysokohorské ptáky. V našem případě tedy o ty, které byly nebo jsou omezeny na Krkonoše. Všechny se posunují nahoru, nemohou ale výš, než tam, kde končí vrcholky. Jejich populace se u nás tedy tenčí. Příkladem jsou třeba slavík modráček tundrový nebo pěvuška podhorní.

 

Články odjinud