Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Globální oteplování vyvolá masivní uprchlickou vlnu. Do roku 2050 připraví o domov až 143 milionů lidí

Globální oteplování vyvolá masivní uprchlickou vlnu. Do roku 2050 připraví o domov až 143 milionů lidí

Svět čeká v příštích desetiletích největší stěhování národů v dějinách. Do roku 2050 své domovy bude muset opustit až 143 milionů lidí. Na nová místa je vyžene dle vědců globální oteplování spojené s úbytkem pitné vody i stoupáním hladiny moře.

Nový výzkum si nechala zpracovat Světová banka. Experti v něm varují, že svět postihne mohutná vlna exodů za hranice, která nemá v historii lidstva obdoby. Důvodem budou následky globálního oteplování, které přinutí obyvatele opustit jejich už neobyvatelné domovy.

Pokud se vyplní nejčernější scénáře expertů, opustí svoji zemi do roku 2050 až 143 milionů lidí. Odborníci se přitom ve své analýze, ve které skloubili socioekonomická data s predikcí následků globálního oteplování, zaměřili především na nejohroženější oblasti subsaharské Afriky, jižní Asie a Latinské Ameriky. Celosvětové následky tak mohou být ještě masivnější, než je předpoklad.

720p 360p
Sucho je větší hrozba než terorismus a migrace. I v Česku může nastat „den nula“

Na „klimatické uprchlíky“ začala média upozorňovat teprve nedávno. Jak bude jejich množství růst, předpokládá se, že tomuto masivnímu fenoménu, který se vyrovná starověkému stěhování národů, se bude muset věnovat čím dál větší pozornost. Podle některých předpovědí se počet žádostí o azyl v Evropě do 32 let zvýší až trojnásobně.

Kromě emigrace za hranice ale zatím zůstává stranou zájmu pohyb obyvatel uvnitř státu. I ten ale vytváří výrazné změny v rozložení obyvatelstva a vylidňuje některé oblasti. Přestože změny jsou dle expertů pravděpodobně nevyhnutelné, má lidstvo ještě možnost se na ně připravit.

„Máme teď čas, než se efekty globálního oteplování prohloubí, abychom se na tuto novou realitu adaptovali. Města by se měla připravit na příval nových obyvatel a měla by vylepšit možnosti vzdělání a uplatnění na pracovním trhu,“ uvedla dle listu The Independent výkonná ředitelka Světové banky Kristalina Georgievová.

Odborníci varují, že výsledkem hromadění lidí v dosud obyvatelných oblastech nebude docházet jen k nedostatku prostředků, ale také k sociálnímu napětí a konfliktům. „Bez dostatečné podpory a plánování lidé, kteří se přistěhují z venkova, budou ve městech čelit jinému druhu nebezpečí než ve svých původních oblastech,“ uvedla vedoucí výzkumu Kanta Kumari Rigaudová. Pokud se obydlené oblasti včas na příliv uprchlíků nepřipraví, budou migranti sice v oblastech s dostupnějšími zdroji pitné vody a s nižším rizikem ničivých bouří, ale jim a jejím dětem se nemusí dostat potřebné vzdělání a možnosti uplatnění.

To vše jsou ale dle expertů extrémní odhady, které se nakonec mohou vyplnit jen zčásti. „Pokud okamžitě začneme reagovat, můžeme to číslo kolem 140 milionů uprchlíků zmenšit až o 80 %,“ potvrdil ředitel oddělení pro klimatické změny ve Světové bance John Roome. Navrhuje jednak omezit produkci skleníkových plynů, tak cíleně řídit další zástavbu a investovat více prostředků do analýz k porozumění migračních trendů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1