Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Globální uhlíkové emise po třech letech stouply. Může za to i vyšší poptávka po energiích

Globální uhlíkové emise po třech letech stouply. Může za to i vyšší poptávka po energiích

Emise oxidu uhličitého vznikající v energetice se vloni po třech letech stagnace zvýšily o 1,4 procenta na rekordních 32,5 gigatuny. Příčinou je jak nárůst poptávky po energiích, tak zpomalení růstu energetické účinnosti. Uvedla to ve své předběžné zprávě Mezinárodní agentura pro energii (IEA). 

Globální poptávka po energiích podle IEA v roce 2017 za podpory příznivého vývoje světové ekonomiky zdvojnásobila tempo. Zvýšila se o 2,1 procenta na 14,05 miliardy tun ropného ekvivalentu po růstu o 0,9 procenta v roce 2016. Největší, 70procentní podíl na tom měla ropa, zemní plyn a uhlí. Zbývajících 30 procent připadá takřka beze zbytku na obnovitelné zdroje.

„Z výrazného nárůstu emisí oxidu uhličitého ve světě v loňském roce je zřejmé, že stávající snahy bojovat proti změnám klimatu nejsou ani zdaleka účinné,“ prohlásil výkonný ředitel IEA Fatih Birol. Poukázal na zásadní zpomalení globálního tempa zlepšování energetické účinnosti, které podle něj nastalo proto, že politici dali této oblasti nižší prioritu. Zlepšování energetické účinnosti se vloni citelně zpomalilo, a to na 1,7 procenta z 2,3 procenta, která jsou průměrem předchozích tří let.

Emise oxidu uhličitého jsou hlavní příčinou zvyšování průměrné teploty na Zemi a státy se snaží tento růst brzdit. Na loňském jednání o klimatické dohodě předložili vědci data, která ukazují, že světové emise uhlíku vykážou za rok 2017 zvýšení o dvě procenta na nový rekord. "Růst celosvětových emisí musí už brzy dosáhnout vrcholu a do roku 2020 pak prudce klesnout. Vzhledem k nárůstu emisí v roce 2017 bude tato redukce muset být ještě větší," uvedla IEA.

Uhlíkové emise ale nestouply všude. Ve většině velkých ekonomik ano, nicméně Británie, USA, Mexiko a Japonsko zaznamenaly naopak pokles. Díky vyššímu využití obnovitelných zdrojů se emise nejvíce snížily ve Spojených státech.

Fosilní paliva se na celkové loňské poptávce po energiích podílela 81 procenty, stejně jako v posledních 30 letech.

Poptávka po ropě vzrostla o 1,6 procenta, neboli 1,5 milionu barelů denně, což je více než dvojnásobek průměrné roční míry za poslední desetiletí. Zasloužil se o to sektor dopravy a růst poptávky po petrochemikáliích.

Spotřeba zemního plynu se zvýšila o tři procenta, nejvíce ze všech fosilních paliv, a na tomto růstu se celou třetinou podílela Čína, kde je relativně vysoká a levná nabídka.

Spotřeba uhlí byla vloni vyšší o jedno procento, a zvrátila tak sestupný trend předchozích dvou let. Hlavním důvodem je růst výroby elektřiny spalováním uhlí v Asii.

Světlým bodem je zvýšení produkce z obnovitelných zdrojů o 6,3 procenta. Obnovitelné zdroje vykázaly nejvyšší míru růstu ze všech energetických zdrojů. Pokryly čtvrtinu přírůstku světové poptávky po energiích, napsala IEA.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1