Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Helena Vondráčková se dočká vlastního muzikálu. Bude postavený na jejích písních, možná si v něm i zahraje

Helena Vondráčková se dočká vlastního muzikálu. Bude postavený na jejích písních, možná si v něm i zahraje

Pražské Divadlo Broadway na jaře 2019 uvede muzikál Kvítek mandragory s písněmi Heleny Vondráčkové. Režisérem bude choreograf a scenárista Radek Balaš. Autoři mají pro Vondráčkovou v případě jejího zájmu připravenu jednu z rolí. Zástupci Divadla Broadway také získali předběžný souhlas Olgy Matuškové k zahájení prací na muzikálu s tematikou Waldemar Matuška a jeho písně. Novináře o tom dnes informoval producent muzikálu Oldřich Lichtenberg.

Připravovaný muzikál Kvítek mandragory není podle režiséra Balaše životopisem Vondráčkové, ale vychází z písní, které interpretuje. Zatím není jisté, zda bude Vondráčková v muzikálu hrát. „Ještě máme spoustu času k tomu, abych se rozhodla, jestli se osobně tohoto muzikálu zúčastním. Ráda bych nejdříve celý ten projekt slyšela a viděla pohromadě, takže tato otázka ještě zůstává otevřená," řekla ČTK Vondráčková.

Scénář muzikálu, který má být kriminální komedií ze současnosti, je již hotový. Divadlo Broadway chce Kvítkem mandragory navázat na úspěch muzikálu Mýdlový princ z roku 2015, jejíž libreto napsal také režisér Balaš. Představení založené na písních Václava Neckáře již zaznamenalo přibližně 250 repríz.

V Divadle Broadway také plánují muzikál postavený na písních Waldemara Matušky, který by měl mít premiéru na podzim 2019. Za dědice práv po svém manželovi již Olga Matušková dala souhlas se zahájením prací na muzikálu producentovi Lichtenbergovi a manažerovi Martinu Michalovi. Již existuje seznam písní, o něž se budou tvůrci ucházet v jednáních s majiteli práv.

Podle informací týdeníku Sedmička další z pražských divadel pracuje na muzikálu s názvem Sbohem, lásko, v němž by měly zaznít Matuškovy písně. Hlavní úlohu by měl ztvárnit Daniel Hůlka. Chystaný projekt potvrdila jeho producentka Ema Krahulíková. Podle Lichtenberga mají však předběžný souhlas na osobnostní práva zástupci Divadla Broadway, takže by v konkurenčním muzikálu nesmělo zaznít Matuškovo jméno.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1