Hledá se nápad za miliardy. Stačí levně vyrobit umělý sníh. A česká univerzita je na stopě řešení | info.cz

Články odjinud

Hledá se nápad za miliardy. Stačí levně vyrobit umělý sníh. A česká univerzita je na stopě řešení

Provozovatelé lyžařských areálů v celé Evropě, včetně Česka, vybízejí vědce, aby přišli s nápadem, jak vyrobit umělý sníh levně a s menší energetickou náročností. Jedině takový nápad podle nich může zachránit budoucnost lyžování.

Příkladem úporné snahy o vědecké řešení problému s nedostatkem přírodního sněhu může být Sněhové centrum v tyrolském alpském středisku Kühtai. Ve výšce těsně nad 2000 metrů nad mořem se návštěvníci hor setkávají s „podivnými“ lidmi, kteří – ověšení různými přístroji – běhají po kopcích, nabírají do speciálních nádob sníh, měří rychlost větru, používají vlhkoměr nebo zkoušejí, jak je sněhová pokrývka „klouzavá“. A to všechno s jediným cílem. Snaží se přímo v přírodě zjistit, jak by mohl člověk vytvářet sněhovou pokrývku podobně jako příroda. Levně a efektivně.

„Spojením vědců a odborníků z různých oborů musíme dosáhnout toho, abychom naše přírodní zdroje neničili, ale naopak je využívali optimálně a smysluplně. Tyrolsko se v tomto ohledu může stát příkladem pro všechny ostatní,“ píše na stránkách tyrolského Sněhového centra jeho vedoucí Michael Rothleitner.

Za těmito slovy se ale schovává ryze praktický výzkum. S pomocí peněz od rakouské vlády, vedení spolkové země Tyrolsko i podnikatelů se sněhové centrum zabývá jakousi „záchrannou misí“ pro alpské lyžování. Vědci sbírají data, která by jim mohla pomoci vyvinout zařízení schopné vyrábět umělý sníh s mnohem menší spotřebou energie i vody než doposud. „Věřím, že se nám podaří snížit vodní a energetickou náročnost až o 25 %,“ říká Rothleitner.

Sám není vědec, ale právník a bývalý špičkový manažer, jehož úkolem je manažersky dovést výzkum do konce. I to svědčí o tom, jakou důležitost Tyrolsko i celé Rakousku tomuto snažení přisuzují. Důvod je jednoduchý: I když už dnes v Alpách „chrlí“ umělý sníh kolem 20 tisíc sněžných děl a další rychle přibývají, otázkou zůstává, jak dlouho bude umělé zasněžování ještě ekonomicky a ekologicky udržitelné.

Na horách totiž ubývá v posledních letech kvůli klimatickým změnám nejen sněhu, ale i vody potřebné k výrobě jeho náhražky. Navíc je zasněžování doslova žroutem elektřiny. Podle jedné rakouské studie citované v deníku Kurier je pro výrobu sněhové pokrývky na jeden hektar plochy nutných až 20 tisíc KWh elektrické energie. To je pro srovnání zhruba pět krát víc, než spotřebuje průměrná čtyřčlenná domácnost v Rakousku za rok.

 

Podobné je to s vodou. Podle stejné studie „padne“ na umělé zasněžování v Alpách tolik vody, kolik spotřebuje za rok celá Vídeň s 1,8 miliony obyvatel. A i když provozovatelé lyžařských středisek tvrdí, že na sjezdovkách jen zadržují vodu, která se na jaře vrátí do přírody, vodních zdrojů obecně ubývá.  

Energetická náročnost umělého zasněžování se každopádně promítá do cen a už dnes vyhání ceny za „skipasy“ do závratných výšek, což provozovatelům středisek přidělává největší starosti. Z lyžování se totiž pomalu, ale jistě stává místo masové zábavy sport pro bohaté. Na vině přitom paradoxně není jen klimatická změna a úbytek přírodního sněhu, ale i změna přístupu lyžařů, připomínající začarovaný kruh.

„Sněhové kanóny nepřišly na svět jen kvůli změnám klimatu,“ tvrdí Rothleitner. Za jejich nevídaným rozšířením stojí podle něj i současná touha po dokonalosti a komfortu. „Hoteliéři nemohou čekat, až napadne přírodní sníh. Chtějí přesně vědět, kdy začne sezóna, kdy mohou nabídnou hostům zasněžené sjezdovky,“ uvedl Rothleitner. Pokud má tedy podle něj něco zachránit lyžování jako druh masové zábavy, která přináší alpským zemích pracovní místa i obrovské zisky z cestovního ruchu, musí se výzkum opravdu soustředit na efektivnějšího výrobu umělé sněhu.

S tímto názorem přitom souhlasí i čeští provozovatelé lanovek a sjezdovek. „Sníh už je dnes možné vyrobit i při výrazně plusových teplotách. Jenže za cenu, která není ekonomicky udržitelná,“ řekl INFO.CZ prezident Asociace lanové dopravy ČR Jakub Juračka. Jedno izraelské zařízení, loni zkoušené i v Česku, vyrábí sněhovou pokrývku prakticky při jakékoliv venkovní teplotě. Původně totiž bylo vyvinuto pro potřeby chlazení v afrických diamantových dolech. Jenže jeho pořizovací cena se pohybuje kolem 50 milionů korun a stejně extrémní je i jeho energetická spotřeba.

I Juračka proto vidí spíše cestu v nápadech na zmenšení energetické náročnosti umělého zasněžování. „Třeba Poláci dokázali jedním zlepšovákem už snížit spotřebu energie u takzvaných sněžných tyčí až na čtvrtinu,“ uvedl Juračka. I česká Asociace lanové dopravy už před třemi lety vyzvala tuzemské univerzity, aby se pokusily vyrobit zařízení schopné vyrábět sníh levněji, efektivněji a pokud možno nejen za mrazu, ale i při teplotách kolem nuly. „Výzkum jedné z univerzit vypadá velmi nadějně. Kvůli možné patentové ochraně tohoto nápadu ale o něm zatím nechci příliš mluvit. Pokud by se ho podařilo dotáhnout do konce, byl by to nápad za miliardy,“ tvrdí Juračka.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud