Roky vedle sebe snášela muže, který ji škrtil, mlátil a jinak fyzicky nebo psychicky týral. „Měla jsem přeražený nos, otoky na očích, modřiny a monokly na očích se mi ani nestačily hojit,“ vzpomíná Dagmar, která manžela dokázala opustit až po 9 letech. Není zdaleka jediná, v Česku se s domácím násilím setkává pětina až třetina žen. Jenže o této problematice se příliš nemluví a lidé mají tendenci ji přehlížet.
„Vdala jsem se po roční známosti, celý ten rok byl naprosto bezproblémový a nebyly tam žádné varovné signály. Ale vzápětí po sňatku se začaly rozplétat všechny hrůzy. Pojal to tak, že jsem jeho majetek, patřím mu a budu se chovat, jak si představuje,“ vzpomíná v rozhovoru pro Blesk.cz Dagmar. Její manžel byl tyran, který využíval sebemenší záminky k tomu, aby ji mohl psychicky a fyzicky napadat.
