Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Husa na provázku čelí provizoriu. Město musí najít řešení a mého nástupce vybrat, říká Oslzlý

Husa na provázku čelí provizoriu. Město musí najít řešení a mého nástupce vybrat, říká Oslzlý

Jen několik týdnů po příznivě přijaté premiéře Vitky, kterou se souborem Husy na provázku připravila režisérka Anna Petržalková, oslavilo divadlo padesát let od prvního představení. A přestože se navenek situace jeví příznivě, uvnitř panuje obava z budoucnosti. Po vynuceném odchodu uměleckého šéfa Vladimíra Morávka má totiž pouze provizorní vedení, městu se navíc doposud nepodařilo najít nástupce Petra Oslzlého na pozici ředitele Centra experimentálního divadla (CED), pod které Husa na provázku, stejně jako HaDivadlo, patří. O tom všem jsme hovořili právě s Petrem Oslzlým, který byl nedávno jmenován rektorem Janáčkovy akademie múzických umění.

V souvislosti s hledáním nového ředitele Centra experimentálního divadla (CED), které jste dlouhé roky vedl, se hovoří se o rozličných možnostech, jak by měl CED fungovat do budoucna. Co byste v tomto ohledu preferoval vy? Jaká by měla být jeho role?

První podobu Centra experimentálního divadla jsem napsal v létě roku 1986 nejprve jako dramaturgickou koncepci pro budoucí areál Divadla Husa na provázku, ale ještě před koncem toho roku jsme do rozprav ke tvorbě toho projektu přizvali kolegy z HaDivadla. Pro mne jsou tedy základem CED oba soubory – Divadlo Husa na provázku a HaDivadlo – a rozvíjení jejich uměleckých programů.

V dalších dvou složkách, jimiž jsou Divadlo U stolu a Projekt CED, lze otevřeně hledat nové programové nasměrování. V tomto smyslu je umělecká i organizační struktura za dvacet pět let ověřená a propracovaná a zároveň otevřená. Otevřenost novým podnětům je ve všech složkách její základním programovým východiskem.

Náměstek pro kulturu Matěj Hollan v týdnu na tiskové konferenci připomněl, že jste svůj odchod oznámil v září. Po nuceném odchodu Vladimíra Morávka se navíc uvolnila pozice uměleckého šéfa Husy na provázku. Nebylo vhodnější, abyste jeho nástupce jmenoval s předstihem, aniž by to bylo vázáno na úspěšnost výběrového řízení na ředitele CEDu?

Poněkud to upřesním. Moje poslední pětileté období ve funkci ředitele Centrum experimentálního divadla končí v říjnu příštího roku, takže město Brno, ať bych se chtěl opět na tuto funkci hlásit nebo ne, muselo připravovat vyhlášení výběrového řízení. Pan náměstek měl v té odpovědi zřejmě na mysli dopis adresovaný panu primátorovi a jemu, v němž jsem – aby o tom existoval mnou podepsaný úřední doklad – oznamoval, že se dále nebudu ucházet o funkci ředitele CED.

Dovnitř organizace jsem to však oznámil již na začátku minulé sezony, v září roku 2016, a na jaře 2017 pak i úřední cestou začalo být připravováno výběrové řízení. S panem náměstkem jsme nejprve sladili své představy o časovém postupu přípravy a realizace výběrového řízení. V červenci jsem odevzdal panu náměstkovi podklady k požadavkům na výběrové řízení a dohodnuto bylo, že k prvnímu září bude výběrové řízení vypsáno.

Vypsáno nakonec bylo k 15. září, což však nijak časově nemuselo narušit časový postup, který byl s rezervami stanoven tak, že do poloviny března měl být vybrán ředitel či ředitelka. Takže teď by již probíhalo předávání funkce. Současná časově poněkud stresová situace byla způsobena tím, že se první kolo neodehrálo v lednu, ale až v březnu a nebyl z něho vybrán můj nástupce.

A pokud jde o uměleckého šéfa Husy na provázku. Odchod Vladimíra Morávka byl vyvolán neshodami uvnitř souboru. Mně se podařilo s vynaložením nemalého úsilí situaci na obou stranách uklidnit natolik, že Vladimír ukončil svou misi v čele Divadla Husa na provázku až na konci roku 2017 a mohl realizovat první polovinu jubilejní 50. sezony.

To se jen náhodně sešlo s mým ohlášeným odchodem, ale pan náměstek mne požádal, abych jmenování nového uměleckého šéfa již ponechal na nového ředitele či ředitelku. To by bylo nesporně rozumné, pokud by byla podle plánu tato pozice obsazena již v březnu.

Ptám se mimo jiné proto, že v Huse na provázku panuje nervozita stran plánování přespříští sezóny, oslovování režiserů, a podobně…

Poněvadž plán, že výběrová komise dospěje již v březnu k definitivnímu rozhodnutí, nebyl naplněn, jmenoval jsem nyní od 16. března jako uměleckého šéfa Divadla Husa na provázku až do konce sezony 2018-2019 Miroslava Oščatku se všemi právy a povinnostmi, které z výkonu této funkce vyplývají. Nutno však podotknout, že Oščatku jsem již od 5. ledna pověřil až do odvolání vykonáváním této funkce.

V nynějším jmenování je zahrnuto právo i povinnost připravovat také sezonu 2019-2020. Tím je naprosto zaručena kontinuita dosavadní tvůrčí práce i proto, že Miroslav Oščatka je dlouholetým dramaturgem Husy. Takže žádná „nervozita stran plánování přespříští sezóny, oslovování režisérů, apod...“, již není na místě.

Vladimír Morávek byl bezesporu výraznou osobností, totéž platí o vás. Nebudou to mít – ať už to nakonec bude kdokoli  v tomto ohledu vaši nástupci mimořádně těžké? A nemůže to být dokonce příčinou toho, že se do výběrového řízení nepřihlásil skoro nikdo zvenčí?

Těžké to nesporně je, pokud by to takovým nebylo, nesporně by to svědčilo o tom, že CED není natolik mimořádnou divadelní institucí, jakou nesporně je. Před pěti lety bylo s uzávěrkou na začátku srpna 2013 vypsáno otevřené výběrové řízení na pozici ředitele CED. Tehdy jsem s předstihem oznámil, že se budu o další pětileté funkční období ucházet. Nakonec jsem byl jediným uchazečem. Dnes již nežijící divadelní publicista Vojtěch Varyš poněkud „revolverově“ tehdy napsal, že to bylo ode mne nefér, že jsem se přihlásil, protože si mi nikdo netroufl konkurovat.

Vzhledem k tomu, že jsem v roce 1986 napsal koncepci této organizace a pak ji dlouhá léta úspěšně vedl, mi to nefér nepřipadalo. Když jsem se však rozhodl již nepokračovat, trochu nefér by mi připadalo, kdybych se pokoušel sám vybrat a nadiktovat, kdo má být mým nástupcem. Naopak, připadá mi zajímavé sledovat, jak se bude CED dále vyvíjet svobodně – a ne pod mojí kuratelou – veden někým jiným, mladším.

O post se ucházeli tři lidé tak či onak zevnitř organizace. Nebylo by bývalo lepší postup koordinovat? Neměl jste se pokusit s dlouhodobým předstihem sestavit tým svých nástupců?

Koncepce všech tří jsou odlišné, ale zároveň v něčem příbuzné. Záleží teď na tom, když výběrová komise rozhodla o tom, že bude osloven jen jeden z nich, budou-li schopni překonat případnou zhrzenost – která není v tomto případě na místě – a budou-li ochotni spojit síly. Mám naději, že to dokážou a pak by z toho mohl vzejít zajímavý projekt.

Pokud se výběrové komisi nepodařilo nikoho vybrat v prvním otevřeném výběrovém řízení, odkud brát naději, že se to teď do května změní?

V prvním kole to mohli kandidáti jen tak zkoušet. Koncepce všech však byly zajímavé a nesporně do nich všichni vložili řadu dobrých nápadů. Unikátním v prvním kole také bylo, že se do něho přihlásil jako jeden ze čtyř uchazečů i prestižní francouzský alternativní divadelník Frederik Poty. Neznám jiný případ, že by se o post ředitele české divadelní instituce ucházel divadelník ze západní Evropy.  

Podle mne již teď je odbornou povinností výběrové komise řešení nalézt a kandidáta na ředitele vybrat. S výběrem mého nástupce se již nemůže váhat, a pokud by se komise neshodla na jednom kandidátovi, v krajním případě o tom může rozhodnout tajným hlasováním, což je naprosto regulérní.

Z rozhovorů s rozličnými lidmi jsem zjistil, že si stěžují na podfinancovanost CEDu, respektive HaDivala a Husy na provázku. Jaká je finanční situace podle Vás?

Podfinancované je nesporně celé české divadlo a CED a jeho divadla patří k těm rozpočtově nejskromnějším. I když v posledních letech byly tarifní platy příspěvkových organizací, a tedy i CED, ze zákona navyšovány a Města Brno navyšovalo v příspěvku položku na mzdy, stále ještě je průměrná mzda v CED nižší než celostátní průměrná mzda. A přitom je u nás dosti vysoký podíl zaměstnanců s vysokoškolskou kvalifikací.

Pro rok 2017 navýšilo město Brno příspěvek CED adresně na tvorbu inscenací, ale i tak můžeme platit externím tvůrcům inscenací nižší honoráře, než je u nás běžné a podobně je nutné stále šetřit při výrobě inscenací. Po dvaceti pěti letech od otevření areálu na Zelném trhu vzrůstá také potřeba investic do stavby jako takové a u obou divadel je také potřeba investic do scénických technologií. V příspěvku Města Brno jsou vždy investice zohledněny, ale ne v takové výši, jaká by byla potřeba.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1