Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jak dokáží plameňáci ve spánku stát na jedné noze? Vědci po letech vyřešili velkou záhadu

Jak dokáží plameňáci ve spánku stát na jedné noze? Vědci po letech vyřešili velkou záhadu

Pro řadu lidí je nesmírně obtížné vydržet delší dobu stát na jedné noze, aniž by ztratili rovnováhu. Pro plameňáky to naopak není nejmenší problém, dokonce v takové poloze spí. Záhada, kterou vědci dlouhou dobu nedokázali vysvětlit, má konečně rozuzlení.

Plameňáka, který spí na jedné noze, nejspíš viděl každý, ať už ve volné přírodě, při návštěvě zoologické zahrady nebo třeba v televizním dokumentu. Co naopak k vidění nebývá, je situace, kdy by některý z růžových ptáků ztratil rovnováhu a upadl.

Biologové Young-Hui Chang a Lena Tingová z Atlanty v Georgii se rozhodli, že přijdou záhadě na kloub. Nebylo to ale jednoduché, když požádali o spolupráci místní zoo, ta je nesmlouvavě odmítla. „Moc jsme chtěli realizovat pokus, kdy bychom došli ke spícímu opeřenci a strčili do něj, ale zoo to nedovolila,“ řekl Chang webu The Atlantic.

Spolu se svou kolegyní tak kontaktovali mnoho jiných zoologických zahrad po celé zemi, až se na ně usmálo štěstí. V Birminghamu ve státě Alabama museli nechat v té době dva plameňáky uspat a byli ochotni poskytnout mrtvá zvířata k vědeckému výzkumu.

Zlomový okamžik nastal, když se biologové pustili do zkoumání mrtvých ptáků. Young-Hui Chang právě jednoho držel za nohu, když najednou její součásti jako by zaklaply na své místo a zůstala dokonale rovná.

Vědec zkusil mrtvého plameňáka postavit v pozici na jedné noze na stůl a s překvapením zjistil, že tak skutečně dokáže stát, zcela stabilně. Když se spolu se svou kolegyní naopak pokusili druhého ptáka postavit na obě nohy, neustále jim padal a ve vzpřímené pozici nedržel. Velký kloub, kteří mnozí považují za koleno, je pak ve skutečnosti kotník ptáka, koleno je ukryto výše.

Zatímco člověk potřebuje k tomu, aby dokázal stát, vynaložit svalovou námahu, u plameňáků čaruje gravitace. Když se noha zacvakne, současně se posune tak, že je při pohledu shora pařát přesně veprostřed pod tělem. Noha se tak lehce vychýlí a tělo, které ji shora zatíží, způsobí, že je pták zcela stabilní, aniž by musel vykonávat svalovou námahu, uvádějí oba vědci ve studii zveřejněné v Biology Letters.

Podle odborníka na plameňáky, Matthewa Andersona z univerzity sv. Josefa v Pensylvánii, znamenají zjištěné skutečnosti velký pokrok, zdaleka ne všechny otázky ale považuje za vyřešené. „Poskytnout důkaz o existenci mechanismu, který napomáhá či umožňuje, aby došlo k určitému chování, ještě nutně nevysvětluje, proč se to vůbec děje,“ prohlásil pro BBC biolog.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1