Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jak staří Egypťané postavili Velkou pyramidu v Gíze? Archeologům se podařilo záhadu rozluštit

Jak staří Egypťané postavili Velkou pyramidu v Gíze? Archeologům se podařilo záhadu rozluštit

Chufuovu nebo také Cheopsovu pyramidu každý rok obdivují tisíce návštěvníků. Nejstarší a jediný do dnešní doby zachovalý div světa je však předmětem zájmů také mnoha archeologů, kteří se dlouhá léta snaží přijít na jednu z nejzajímavějších otázek historie – jak se starým Egypťanům podařilo do Gízy přepravit víc než 170 tisíc tun vápence, ze kterého je největší egyptská pyramida postavena? Archeologové, kteří prohledávají okolí Velké pyramidy, mají v ruce nové objevy a věří, že se jim podařilo otázce přijít na kloub.

Archeologové už dlouhou dobu vědí, že část kamenů byla vytěžena z místa zvaného Tura, které je od Gízy vzdálené necelých 13 kilometrů. Pro žulu, ze které je víc než 4000 tisíce let stará pyramida také postavena, však museli dojíždět do dolu vzdáleného dokonce víc než 800 kilometrů.

Nad způsobem, jakým byl stavební materiál převážen do Gízy, si však vědci dlouhou dobu lámou hlavu. Archeologové, kteří pracují v pyramidovém komplexu, nyní podle deníku The Independent věří, že záhadu rozluštili.

Podle jejich zjištění totiž staří Egypťané přepravovali obrovské kameny za pomoci lodí, které k tomuto účelu speciálně sestavili. K závěru je vede nález starého papyrusového svitku a pozůstatku lodi. Kromě toho v místě pyramidy objevili také síť vodních cest, po kterých lodi plné kamenů k pyramidě připlouvaly.

„Ode dne nálezu bylo jasné, že máme nejstarší papyrus, který kdy nalezen,“ řekl pro dokumentární film Egyptská Velká pyramida: Nové důkazy Pierre Tale, který strávil analýzou nalezeného papyru čtyři roky. Autorem listiny byl zřejmě Merer, který velitelem celkem 40 elitním námořníkům, kteří speciální lodě naváděli do cíle.

Lodě, které pluly po kanálech vykopaných podél řeky Nil, byly podle archeologů drženy pospolu tlustými zakroucenými provazy, z nichž některé byly nalezeny v dobrém stavu. Právě tímto způsobem se podle archeologů podařilo dopravit materiál k samému úpatí pyramidy – za 20 let to bylo asi 2,3 milionu bloků kamene, tvrdí vědci.  

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1