Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jak v zahraničí nevypadat jako sprosťák nebo podivín? 10 věcí, na které si dát pozor

Jak v zahraničí nevypadat jako sprosťák nebo podivín? 10 věcí, na které si dát pozor

Spoustu věcí děláme zcela automaticky, bez toho, že bychom nad nimi hlouběji přemýšleli. Nastartovat mozkové závity se ale vyplatí v okamžiku, kdy cestujete do zahraničí. To, co nám přijde zcela obyčejné, může v očích občanů jiného státu být pohoršující nebo výstřední.

1. Křičet na taxikáře

Pokud si v Singapuru chcete přivolat taxi, rozhodně to nezkoušejte verbálně. Pokřikování na taxikáře se považuje za velice neslušné a řada z řidičů vám pak ani nezastaví. Lepší je natáhnout ruku dlaní dolů a mávat.

2. Úsměv

V Rusku není zvykem se usmívat na cizí lidi, obzvlášť pokud se nacházíte ve městě, natož s nimi navazovat komunikaci. V konverzaci s Rusy je potřeba s tímto aspektem počítat a nestrachovat se, že snad nejsou vůči vaší osobě přátelsky naladěni.

3. Osobní prostor

Obyvatelé Jihoafrické republiky jsou na svůj osobní prostor vysazení. Pokud se tedy v zemi někdy ocitnete, dávejte pozor, abyste jej nikomu nenarušovali. Dvojice nebo skupiny lidí, které spolu hovoří na veřejném prostranství, zásadně obcházejte.

4. Tričko bez rukávů

Letní tričko, a to i takové, které navzdory absenci rukávů zakrývá ramena, je považováno v řadě států za neslušný oděv. V Indii nebo Myanmaru jej tedy raději nechte na dně kufru.

5. Měna

Pokud vám snad v Thajsku vytrhne poryv větru peníze, nechte je raději letět. Hbitý poskok a přišlápnutí unikající bankovky k zemi by vás mohlo vyjít draho. Měna se chlubí portrétem tamního krále, kterému musí být prokazována ze zákona úcta. Mezi jeden z jejích projevů rozhodně nepatří, když dupnete na portrét hlavy státu.

6. Levá ruka

V Jemenu je považována konzumace pokrmů levou rukou za neslušnou, a končetina samotná za nečistou. Leváci to nemají snadné ani v Indii nebo Nepálu, kde budou muset počítat s tím, že na ně bude řada lidí pohlížet nevraživě.

7. Hůlky

Před cestou do Číny či Japonska se vyplatí nastudovat zvyky týkající se postavení hůlek používaných při jídle. Neslušné je na někoho hůlkami ukazovat nebo je ocucávat, dobré je nastudovat si i to, jak je odložit, aniž byste signalizovali, že chcete nášup nebo obětovat za mrtvé.

8. Spropitné

Dát či nedat? V Americe rozhodně ano, v opačném případě se vás přinejmenším budou ptát, co je špatně a přinejhorším vás vyprovodí z lokálu svinským krokem. V Japonsku naopak tuzér nedávejte, je to považováno za velice neslušné.

9. Sezení v taxi

Pokud chytáte taxi v Austrálii, neváhejte se posadit dopředu vedle řidiče. Pokud se do jeho auta nasunete na zadní sedačku, budete považováni za snoba.

10. Fyzický kontakt

V zemích středního východu se vyplatí dát si pozor na fyzický kontakt na veřejnosti. V celé řadě států v tomto teritoriu je to považováno za velice pohoršující. Zdaleka přitom nejde o objímání či vášnivé polibky, přes čáru je i obyčejné držení se za ruce.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744