Jan Palach: Slušný a mírumilovný kluk, kterého zajímaly dějiny a filozofie | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jan Palach: Slušný a mírumilovný kluk, kterého zajímaly dějiny a filozofie

Jan Palach: Slušný a mírumilovný kluk, kterého zajímaly dějiny a filozofie

Přesně před 70 lety, 11. srpna 1948, se narodil Jan Palach. V roce 1969 se jako dvacetiletý student filosofie na protest proti letargii a rezignovanému postoji lidí, bezvýchodné politické situaci a počínajícímu kolaborantství polil u Národního muzea hořlavinou a zapálil. Celé Československo bylo hluboce otřeseno. A tento otřes umocňovala skutečnost, že Jan Palach zanechal na místě svého činu dopis, v jehož závěru se podepsal: Pochodeň číslo jedna.

Vylosoval jednotku

Ze stručných řádek dopisu nalezeného na místě činu mrazilo:

Vzhledem k tomu, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit lidi této země následujícím způsobem.

Naše skupina se skládá z dobrovolníků, kteří jsou odhodláni se dát pro naši věc upálit.

Já jsem měl tu čest vylosovat si jednotku a tak jsem získal právo napsat první dopisy a nastoupit coby první pochodeň.

Naše požadavky jsou:

Okamžité zrušení cenzury

Zákaz rozšiřování Zpráv

Jestliže naše požadavky nebudou splněny do pěti dnů, tj. do 21. ledna 1969, a nevystoupí-li lid s dostatečnou podporou (tj. časově neomezenou stávkou), vzplanou další pochodně.

Pochodeň č. 1

P. S. Vzpomeňte na srpen. V mezinárodní politice se uvolnil prostor pro ČSSR, využijme jej.

"Hoří člověk!"

"Byli jsme s manželkou v Domě potravin. Když jsem vyšli ven, uviděli jsme od kašny pod Muzeem vyběhnout hořící postavu, ze které šlehaly zvláštní silně oranžové plameny. Běžela k soše svatého Václava a před Domem potravin klesla na zem. Manželka vykřikla: 'Hoří člověk! Utíkej tam!' Když jsem k němu doběhl, byl tam už dispečer Dopravního podniku, který na něj hodil svůj kožich, a já svůj svrchník. Po uhašení plamene kožich dispečera nešel sundat. Byl spečen se zbytky oděvu Jana Palacha. Když jsem sundal svůj svrchník z horní části jeho těla, Palach vydechl a první slova byla: 'Přečtete dopis!' Manželka se zeptala: 'Kde je dopis?' Odpověděl: 'U Muzea.' Poslal jsem manželku najít tašku a sám jsem zůstal u něho, dokud nepřijela sanitka. Pak více nepromluvil."

Tolik svědectví manželů Indrových z Hradce Králové v deníku Lidová demokracie z února 1969.

"Přišel sem dolů pod Muzeum mládenec, odložil modrý kabát a aktovku, potom otevřel nějakou lahvičku, bylo na ní napsáno éter, to jsem viděl na vlastní oči, nalil si trochu na vatu a natřel si obličej, zbytek vypil. Potom otevřel dvě piksly z bílé umělé hmoty s modrým krytem a celý se polil, škrtl zápalkou a v tu chvíli byl jedna hořící pochodeň. Strašně se z něho čoudilo, lítaly plameny na všechny strany. Běžel jako zběsilý směrem na Vinohrady. Lidé za ním utíkali jako za hořícím zjevením. Přijíždí tramvaj, zastavuje, vyskočí tramvaják, hází přes běžící přízrak kabát a utlouká oheň. To už jsem taky na místě, jdu blíž, kolem se diskutuje. Ještě se kouřilo z cárů šatů, vlasy měl seškvařené, ruku spálenou, kůži popraskanou, černou. Obracel kolem sebe oči a přes seškvařené rty opakoval: ,Dopis ... v tašce dopis ...' Za chvilku tu byly dva ruské gazíky, asi jely okolo, a potom esenbáci a sanitka. Trvalo to tak pět minut," vyprávěl Broněk Kulig v Moravskoslezském večerníku (17. a 18. 1. 1969).

Kdo bude další?

Na podzim roku 1968 se šok naší společnosti ze srpnové okupace zvolna proměňoval. Tisíce lidí emigrovaly a ti, co domov a své blízké nemohli opustit, se úzkostně ptali, co bude dál. Sovětská vojska sice zmizela z měst, ale kolaborační vztahy domácích politiků s okupanty sílily. Až na výjimky to byli politici, za nimiž před pár měsíci v době tzv. pražského jara veřejnost stála.

Situace se měnila. Vycházel okupantský časopis Zprávy, éterem zněly relace rozhlasové stanice Vltava, vysílané z území NDR. Vládnoucí garnitura nechtěla vyslyšet protesty studentů, umělců či odborářů a zjevně usilovala o omezení zbytků občanských práv i svobod, do médií se opět vracela cenzura. Funkcí se ujímali "realisticky" smýšlející komunisté: v mnoha případech se vraceli ti, kteří byli před časem vypuzeni coby stalinisté a konzervativci.

Bylo skoro zákonité, že v takové situaci přišel Palachův čin, záblesk mající probudit společnost z letargie. A k probuzení došlo. Již následující den začali na Václavském náměstí držet protestní hladovku dva mladí lidé, záhy se připojili další a v krátkém čase jich bylo několik desítek. Na Václavském a Staroměstském náměstí probíhaly mítinky. Komunistické vedení země se sice polekalo možných nepokojů, ale kurs vládnutí ani trochu nezměnilo: proto nebyl Palachův dopis publikován v tisku (utajen však nezůstal, koloval v opisech), proto zaznělo chlácholení o neexistenci cenzury, proto byly zlehčovány další těžkosti.

Ale byly tu také obavy, že z Palachovy skupiny může brzy vykročit další vylosovaná pochodeň. Proto vystoupil v televizi národem ctěný básník Jaroslav Seifert s výzvou, aby studenti od této formy protestu upustili. To Jan Palach ještě žil, vlastně pomalu umíral...

Pokračování textu na Reflex.cz >>>

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.