Japonský les sebevrahů. Místo, kde strážci kvůli pověrám sdílí lůžko s mrtvolami

sta

Na úpatí hory Fudži,  do srdce lesa Aokigahara opředeného mýty o zlých démonech chodí ročně dobrovolně ukončit život až stovka Japonců. Nejvíce sebevrahů zamíří do ponurého kraje právě teď v březnu. Údajně kvůli daňovému přiznání. Jak se Japonci zbavují těl nešťastníků?

Rozkládající se těla oběšenců visící na větvích stromů, lebky a lidské kosti, které vylézají zpod kořenů. Jako z hororu vypadá hustě zarostlý les zhruba sto kilometrů od Tokia. Stará japonská mytologie místo spojuje s legendami o démonech i morbidních rituálech ze středověku. Japonci věří, že pokud zemřou v zášti, nenávisti, smutku nebo touze po pomstě, jejich duše nemohou opustit tento svět a i po smrti chtějí své prokletí prolomit.

Les pravidelně prohledává speciální hlídka a těla za pomoci dobrovolníků pohřbívá. Předtím je uloží do zvláštní místnosti, kde vždy první noc společně s mrtvolou musí na jednom lůžku strávit noc i jeden ze členů hlídky. Věří totiž tomu, že pokud by sebevraha nechali v noci samotného, jeho duch by strašil ostatní a křičel by jako vyšinutý, uvádí fanoušci lesa na svém webu Aokigaharaforest.com. O tom, kdo bude s mrtvým, často ve značné fázi rozkladu, sdílet lůžko, si strážci prý stříhají. „To ukazuje na to, jak moc věří a mají strach z neutěšené mrtvé duše, když dávají přednost spánku v blízkosti těla, než aby riskovali, že budou rušit jeho duši,“ uvádí web.

Stromy v lese vyzařují podle japonských spiritualistů zlověstnou a negativní energii, kterou v sobě po staletí hromadí. I ti, kteří legendám nevěří, popisují, že les budí dojem, jako by byl naživu. Má výrazně úrodnou půdu a proto se jejich kořeny rozlézají do zvláštních tvarů, které často připomínají chapadla. Někdy prý budí dokonce dojem, jakoby mohly chodit.

sinfin.digital