Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Je nutné mít obavy z kvality vzduchu v letadle? Ne tak docela

Je nutné mít obavy z kvality vzduchu v letadle? Ne tak docela

Málo místa na nohy, podivné občerstvení a těžký vzduch – jsou vaše zkušenosti s cestováním letadlem podobné? Podle zjištění vědců je přitom kvalita vzduchu v letadlech lepší, než ovzduší v kancelářských budovách nebo školách. Konstruktéři letadel ale stále řeší jiný problém – do kabiny letadla se mohou občas dostat toxické zplodiny z motoru.

Vzduchotechnika v letadlech je umístěná velice blízko motorů, někde je dokonce zařízení spojené a někde se prý podle webu The Wall Street Journal stává, že se do kabiny k cestujícím dostane i vzduch z motoru, který může být znečištěný olejem. Přestože takové případy jsou spíše ojedinělé, zplodiny jsou toxické a životně nebezpečné.

Na zlepšení situace už několik let tlačí letecké odbory. Zaměstnanci aerolinek totiž čelí případnému znečištění mnohem častěji než běžní cestující. Unie zaměstnanců aerolinek uvádí, že podobné znečištění vzduchu v kabině je spíše ojedinělé. Dle vlastních pozorování zaměstnanců se prý takový incident stane dvakrát nebo třikrát za týden z celkem desítek tisíc letů. V několika případech se do kabiny může dostat i kouř. To jsou ale jednotky případů z milionu letů.

„Zplodiny se do kabiny mohou dostat mnohem častěji, než myslíte. Jsou ale v množství, které neohrožuje zdraví,“ tvrdí Sven Schuchardt z Institutu toxikologie a experimentální medicíny v německém Hannoveru. Studie Evropské aviatické bezpečnostní agentury (EASA) se ve svém výzkumu zaměřila na kvalitu vzduchu při 69 letech. Ani v jednom z nich zplodiny ale nepřekročily zdravotně nebezpečnou mez. Zůstat vězet v zácpě za zastaralým autem nebo náklaďákem je prý pro lidské zdraví nebezpečnější. Přestože v malém množství, není představa vdechování zplodin asi příjemná.

„Pokud se to už stane, trvá to většinou jen několik minut a škodlivé látky jsou v tak malém množství, že nijak zdraví neohrožují,“ dodává Schuchardt. Jiní odborníci mu ale odporují. I přestože jsou prý škodliviny v malém množství, mohou lidské zdraví ohrožovat.

Mezi možné projevy mohou patřit neurologické problémy, ztráta paměti a rovnováhy a další komplikace, které se ale mohou projevit až se zpožděním. Nejohroženější skupinou jsou přitom zaměstnanci aerolinek. Při častém vystavení zplodinám podle vědců klesá resistence lidského těla a tak často i menší množství škodlivin může časem škodit tělu více.

EASA přesto dál tvrdí, že vzduch filtrovaný v letadlech je skutečně kvalitní a díky použití HEPA filtrů, které se v aviatice využívají od 90. let, je vzduch dokonce údajně bez bakterií a virů. Podle měření agentury je kvalitou dokonce lepší, než ovzduší v některých kancelářích, nebo školách. Odborníci z agentury proto doporučují, aby cestující v letadle rozhodně neuzavírali nad hlavou přívod klimatizace. Ideálním postupem je podle nich nechat si foukat filtrovaný vzduch přímo před obličej tak, aby cestující nemuseli dýchat například stejný vzduch, do kterého jejich soused několik řad od nich vykašlal infekční viry. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1