Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jeden svět zná vítěze. Nejlepším filmem je Hledač min

720p360p

Vítězným filmem letošního festivalu dokumentů o lidských právech Jeden svět se stal švédský snímek Hledač min. Cenu za nejlepší režii si převzal Talal Derki, autor dokumentu O otcích a synech. Nejlepším českým dokumentem je film Nerodič režisérky Jany Počtové. Výsledky ČTK zaslali pořadatelé. Festival dnes v Praze končí projekcemi vítězných filmů a přesouvá se do 36 dalších měst v Česku.

Ceny za nejlepší film a režii vybírala mezinárodní porota z 12 snímků. "Film, který jsme zvolili jako nejlepší, s výjimečnou silou propojuje vzácné záběry z osobního archivu s obrazy ze současnosti. Je to působivý příběh o válce, ale i o rodině, vzpomínkách a ztrátě," uvedla porota. Hlavní protagonista filmu Fakír Berwarí je legendou iráckého města Dahúk. Svůj život se rozhodl zasvětit likvidaci válečných výbušnin všeho druhu, často s nasazením vlastního života.

Rodák z Damašku Derki, jenž získal cenu za nejlepší režii, přijel do Prahy film O otcích a synech (koprodukce Německa, Libanon, Katar, Sýrie) osobně představit. V něm skrz kameru nahlíží na počínání muže bojujícího za islámský chalífát a jeho rodiny. "Podařilo se mu tak vytvořit unikátní studii islámské radikalizace dětí," míní porota.

Zvláštní uznání udělila mezinárodní porota režisérce kanadsko-amerického filmu Sestřenice Lauře Bari. Snímek podle poroty přiměje diváka pohlédnout pod nálepku role oběti na krásné a nápadité způsoby, jak ženy a dívky mohou žít a vzkvétat poté, co zažily sexuální násilí.

Porota Václava Havla, která oceňuje film, jenž výjimečným způsobem přispívá k ochraně lidských práv, se letos jednohlasně shodla na udělení hlavní ceny snímku Wataní - Můj domov německého režiséra Marcela Mettelsiefena. Film je šokujícím svědectvím o životě rodiny velitele Svobodné syrské armády ve zdevastovaném Aleppu. Zvláštní uznání pak získal snímek Ctihodný W. režiséra Barbeta Schroedera, který poukazuje na aktuální tragickou situaci Rohingyů v Barmě.

Nejlepší dokumenty z české produkce byly oceněny podruhé. Letos porota vybírala z deseti snímků, pět z nich na festivalu mělo premiéru. Cenu Poroty České soutěže získal film Nerodič režisérky Jany Počtové. "Film svěže přímočarým, svižným, mladistvým a zároveň vyspělým způsobem zobrazuje moderní podoby rodičovství a jeho propagace," uvedla porota. Zvláštní uznání udělila porota dokumentu režisérského dua Klára Tasovská a Lukáš Kokeš Nic jako dřív. Film je o životě čtyř teenagerů, kteří musí dospět dřív, než by sami chtěli a najít si své místo ve společnosti.

Studentskou porotu nejvíce oslovil dokument Mír s vámi slovenského režiséra Juraje Mravce, který zachycuje životy obyčejných lidí uprostřed konfliktu na východní Ukrajině.

Divácky nejúspěšnějším filmem Jednoho světa se stal dokument Město duchů amerického režiséra Matthewa Heinemana. Snímek přináší svědectví dvou občanských novinářů Hamúda a Hassana, kteří jsou součástí aktivistické skupiny Rakka je v tichosti vyvražďována. Okolnímu světu tak navzdory brutálním represím přinášejí informace o situaci v těžce zkoušeném městě.

Festival Jeden svět v Praze promítl od 5. března 128 dokumentárních filmů. Během prvního festivalového týdne přišlo na odpolední a večerní projekce přes 27.900 návštěvníků. Z Prahy se nyní Jeden svět přesune do regionů, celoročně pak funguje platforma Promítej i ty!, díky které je možné legálně promítat festivalové filmy širšímu publiku.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1