Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jednotka 731: Tajný japonský tábor smrti, kde se prováděly strašlivé experimenty na lidech

Jednotka 731: Tajný japonský tábor smrti, kde se prováděly strašlivé experimenty na lidech

O hrůzách nacistických koncentračních táborů se toho píše mnoho. Na světě však existovala další zařízení, ve kterém se prováděly podobné hrůzy jako třeba v Osvětimi. K těm nejkrutějším patří tajný japonský vojenský tábor s názvem Jednotka 731.

Jednotku 731 používali Japonci během válek s Čínou a následně i během 2. světové války. Císařská armáda tam prováděla jedny z nejstrašnějších experimentů v dějinách lidstva. V zařízení zemřelo nejméně 250 tisíc lidí. Sedmdesát procent z nich byli čínští vojáci a civilisté, dalších třicet Rusové, spojenečtí zajatci a lidé z Pacifiku.

Hlavní slovo měli lékaři. Ti na vězních prováděli pokusy. Jedním z jejich hlavních cílů bylo vyvinout biologické zbraně včetně moru, antraxu, cholery a dalších.

Podle Jeffreyho Kearnse, jenž v táboře přišel o část rodiny, infikovali doktoři vězně a nechali jejich nemoc zhoršovat klidně několik týdnů. Poté je převezli na operační sál a začali pitvat zaživa, aby zkontrolovali, jak choroba postupuje. Často přitom lidem odstraňovali orgány.

„Muž věděl, že je konec. Ani se nehnul, když ho vedli do místnosti a svázali ho. Ale když jsem vyndal skalpel, začal křičet. Otevřel jsem mu hrudník až k žaludku. Jeho tvář byla v agónii, strašně křičel. Ale pak najednou přestal,“ popsal v roce 1995 deníku New York Times chirurg, který na místě pracoval.

Pokusy s orgány byly časté. Lékaři příležitostně odstraňovali žaludek a připojili jícen k tlustému střevu. Odebírali také části mozku, jater, plic nebo srdce. Jiným zase amputovali končetiny a přišili je obráceně, aby studovali ztrátu krve. Pokud člověk takové mučení přežil, experimentovali dál.

Strážci mezi vězně vypouštěli blechy nakažené morem. Doktoři nutili vězně infikované syfilidou k sexu se zdravými jedinci, aby studovali, jak se nemoc přenáší. Následně opět pitvali nemocné zaživa.

Ženy často podstupovaly násilná oplodnění. Lékaři na nich pozorovali přenos nemocí z matky na dítě, případně zkoušeli přežití plodu mimo dělohu. Záměrně vězeňkyním poškozovali genitálie, aby zkoušeli jejich odolnost.

Kromě medicínských experimentů se testovala schopnost přežít bez vody a jídla, ve vysokotlaké komoře, po vpichu injekce s živočišnou krví nebo mořskou vodou. Lékaři také vkládali lidi do pecí a pálili je zaživa.

Japonsko nikdy za hrůzy na Jednotce 731 nemuselo zaplatit. Po 2. světové válce údajně předalo dokumenty o výzkumu Spojeným státům. Některé zdroje hovoří o tom, že výměnou dostali všichni, kteří se na projektu podíleli, imunitu. 

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1