Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jen láska nestačí. Děti z rodin s nízkými příjmy jsou náchylnější k nemocem

Jen láska nestačí. Děti z rodin s nízkými příjmy jsou náchylnější k nemocem

Pediatři varují – jakkoliv by se mohlo zdát, že je v zemích vyspělého světa problém s nízkými příjmy či chudobou marginální záležitostí, ohrožují tyto aspekty zdraví dětí. Průzkum provedený ve Velké Británii ukázal, že jsou děti z rodin s nižšími příjmy častěji nemocné než jejich lépe zajištění vrstevníci.

Britští pediatři v souvislosti s nadcházejícími předčasnými volbami v zemi apelují na tamní politiky, aby podnikli kroky potřebné k řešení problému nerovnosti v oblasti zdravotní péče. Jejich pacienti z nemajetných rodin jsou totiž častěji nemocní. Dětští lékaři se obávají, že by současný vývoj mohl mít vliv na rozšíření zdravotních potíží v budoucích generacích.

Výzkumu, který spustila a vyhodnocovala Royal College of Paediatrics and Child Health (RCPCH), se celkem zúčastnilo 250 pediatrů z celé země. Dvě třetiny z nich potom podle závěrečné zprávy organizace publikované letos v květnu vypozorovaly „skutečně významnou“ souvislost mezi materiálním zajištěním a zdravotním stavem svých pacientů.

„Vzrůstající výskyt chudoby v populaci působí na dětské zdraví zničujícím způsobem. Dopad chudoby na zdraví dětských pacientů je významný – jsou náchylnější k dýchacím potížím, mentálním problémům nebo obezitě, než děti žijící v blahobytu,“ tvrdí profesor Russell Viner, referent RCPCH. Starosti mu působí i fakt, že polovina pediatrů ucedla, že se problém neustále zhoršuje.

Studie byla prováděna mezi lety 2014 a 2015, kdy se relativní chudoba ve Velké Británii týkala téměř čtyř milionů dětí. Vztah mezi majetkem a zdravím si 60 % zainteresovaných problémů vysvětluje skutečností, že si chudé rodiny často nemohou dovolit investovat potravin, které by byly pro jejich potomky vzhledem k věku adekvátní.

Dvě třetiny pediatrů pak přišli se znepokojivým zjištěním, že je řada jejich malých pacientů bezprostředně ohrožena potížemi s bydlením, či dokonce bezdomovectvím. Deset procent doktorů referovalo o tom, že se setkali s případy, kdy měla rodina v posledním půlroce potíže po finanční stránce vůbec zajistit základní životní potřeby potomka.

Situace je komplikovaná ale ještě víc. „Rodiče nezůstávají s dětmi v nemocnici, netráví odpovídající čas na dětské jednotce speciální péče s těmi nejmenšími. Mají strach jednak z možné ztráty pracovního místa, jednak z nákladů spojených s dopravou do nemocnice,“ vysvětlil deníku The Independent jeden z lékařů, kteří se průzkumu účastnili.

Další pediatři poukazovali na nevhodné ubytování, kdy děti často žijí ve vlhkých, přeplněných nebo pro bydlení zcela nevhodných prostorách. Podle některých to představuje větší problém než riziko sociálního vyloučení. Jedno z dětí opakovaně postihovaly záchvaty, přičemž se ukázalo, že byt, ve kterém rodina žije, nemá topení.

Potíže působí u dětí i nevhodné stravování. Průzkum ukázal, že řada rodičů zanedbává vlastní jídlo, aby mohli pořídit lepší potraviny svým potomkům. I tak je ale mnoho rodin odkázaných na potravinové banky, které přerozdělují veřejnosti jídlo, které je sice už neprodejné, ale stále konzumovatelné.

Přitom i děti, které by jinak měly všechny předpoklady k tomu, být zdravé, mohou onemocnět, v důsledku nedostatečné stravy, a studeného a stísněného bydlení. Pokud je pak řeč o dětech, které trpí například některou formou autismu nebo poruchami učení, mohou výše uvedené podmínky přivést jejich situaci na okraj zvládnutelnosti.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1