Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jeruzalémská škola bojuje proti předsudkům, učí židy, křesťany i muslimy

Jeruzalémská škola bojuje proti předsudkům, učí židy, křesťany i muslimy

Izraelská společnost je rozdělená a segregace Židů a Arabů začíná často už ve škole. Jeruzalémská škola Ruku v ruce je ale výjimkou. Do jedné třídy zde chodí židé, křesťané a muslimové, kteří se učí hebrejsky i arabsky a občanská výuka bere v úvahu odlišné výklady dějin.

„Děti z židovských a arabských rodin v Izraeli chodí do jiných škol, učí se podle jiných osnov, v jiném jazyce a mají jiné prázdniny. Od útlého věku se tak stýkají s vrstevníky ze stejné kulturní a náboženské skupiny, což se projevuje také na izraelské společnosti.... Lidé z různých skupin spolu nemluví, žijí v jiných čtvrtích a zároveň žijí v kontextu násilného konfliktu. Přitom je to právě segregace od dětství, která upevňuje pocit, že člen odlišné skupiny je nepřítel,“ říká Noa Yammerová, která je původem z USA a má na jeruzalémské škole na starosti komunikaci s veřejností.

Asi před dvaceti lety si skupina muslimských, křesťanských a židovských rodičů položila otázku: proč by naše pětileté ratolesti nemohly chodit do stejné školy? Rodiče se rozhodli takovou školu založit s tím, že se uvidí, jaké to bude mít výsledky.

Na škole se vyučovala arabština i hebrejština a od raného věku se žáci učili také o judaismu, islámu a křesťanství. Postupně přibývaly další ročníky a v roce 2009 se v Jeruzalémě otevřela nová školní budova. Krátce nato ukončila jedna z prvních tříd středoškolské vzdělání.

Nyní jeruzalémskou školu navštěvuje 684 studentů, asi 60 procent z nich tvoří Arabové a 80 procent z nich je muslimského vyznání. V Izraeli je zatím šest dvojjazyčných škol Hand in Hand s celkových počtem 1578 studentů. Pouze jeruzalémská škola ale nabízí středoškolské studium.

Protože je škola stále relativně malá, děti netvoří skupinky podle toho, jestli jsou Arabové či Židé, říká Yammerová. Potvrzují to i dvě studentky, které atmosféru na škole přirovnávají k jedné velké rodině.

Starší studenti se na škole věnují i sociálním a historickým tématům. Při dějepisu se učí mezi jiným o apartheidu v JAR a o kolonialismu a snaží se je porovnávat se současnou situací v Izraeli.

Společně studenti slaví veškeré svátky. V některých případech, jako při oslavách vzniku státu Izrael, se ale jedná o kontroverzní téma. Zatímco pro Židy výročí symbolizuje vytvoření bezpečného místa pro perzekuovanou skupinu, Palestinci ho považují za nakbu, neboli katastrofu, kdy bylo mnoho palestinských rodin vyhnáno ze svých domovů.

Studenti se proto učí diskutovat a poslouchat názory druhých. Předmětem školní výuky je také současné dění, a to zejména během zvýšeného napětí kolem izraelsko-palestinských vztahů. V těchto případech hodiny probíhají poněkud netradičně. Studenti sedí v kruhu a postupně mluví o tom, jak konflikt vnímají. Další student v řadě vždy musí zopakovat, co říkal student před ním. Ten pak má možnost ho opravit. Cílem je, aby studenti věděli, jak a proč stejnou situaci vnímají žáci s odlišnými kořeny. Tuto formu výuky učitelé nicméně používají spíše u mladších studentů, v případě starších hodina probíhá spíše formou otevřené debaty.

Žáci mají k dispozici také speciální učebnice místních dějin, na jejichž tvorbě se podíleli učitelé na škole. Historická událost je v nich popsána z izraelské i palestinské perspektivy a uprostřed je místo, kam žáci mohou napsat své poznatky.

Do druhé třídy se děti učí arabštinu a hebrejštinu společně, poté se jazyky učí odděleně. Po ukončení studia arabské děti většinou mluví plynule hebrejsky, zatímco židovské děti mají základy arabštiny, což souvisí především s náročností arabské gramatiky, říká Yammerová.

Jednou ze studentek je dvanáctiletá Rivka, jejíž rodina je původem z Chicaga, ale ona sama v Izraeli vyrostla. Rivka se často setkává s nepříjemnými reakcemi okolí, když řekne, kde studuje. Většinou ale odpovídá, že tam má kamarády a nenávistné komentáře se naučila ignorovat.

 

Podobně to vidí její palestinská kamarádka a spolužačka, jedenáctiletá Kuds. Během posledního konfliktu v Gaze se jí sousedé ptali, jak může s Židy sedět u jednoho stolu. Odpověděla, že to jsou její přátelé, kteří jí nikdy nic neudělali.

Na školu se studenti dostávají prostřednictvím loterie. Motivace rodičů dát své děti do židovsko-arabské školy se však různí. Zatímco někteří své děti do školy dají kvůli obsahu výuky, jiní si ji vyberou, protože je zkrátka blízko bydliště.

Z poloviny školu financuje vláda, další peníze jsou od sponzorů, hlavně z Evropy. Na otázku proč v Izraeli není více takových škol Yammerová řekla, že místní správa se často odvolává na to, že nejsou peníze a že se školou souvisí bezpečnostní rizika.

V roce 2014 se do školy v noci vloupala skupina židovských extremistů. Zapálili učebnice a na tabuli a zdi napsali nenávistné vzkazy jako "Smrt Arabům" či "Nelze existovat vedle rakoviny". Následně ale přišly školu podpořit stovky lidí. Útok důrazně odsoudil tehdejší starosta Jeruzaléma a izraelský prezident Reuven Rivlin pozval studenty prvního ročníku, jejichž třídu zničili žháři, na návštěvu svého sídla.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Výsledky 1. kola voleb 2. kolo Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Dění a výsledky ve druhém kole senátních voleb vám přinášíme i v online přenosu>>>

Komunální volby 2018

Výsledky voleb Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Volby 2018 - Volební videa a bohaté galerie najdete na Blesk.cz>>>

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1