K čemu je bitcoin? Jak a proč používat kryptoměny?

Prezentace klienta

O tom jak bitcoin a další kryptoměny dramaticky mění svou cenu, klesají, stoupají a vytvářejí tak nové zástupy technomilionářů a občas i miliardářů, o tom čteme často. Méně už ale se dozvídáme o tom, proč se v kryptoměnách takové peníze točí. A jaké je jejich praktické využití?

Jak bitcoin a ostatní kryptoměny fungují?

Nejen kryptoměny, ale vlastně i běžné peníze nejsou prakticky nic jiného než informace – o tom, kolik peněz komu patří. U normálních peněz je tato informace zachycená na těch papírcích a plíšcích co nosíme v peněžence. A samozřejmě čím dál častěji také v nějaké databázi, kterou spravuje banka, která vede náš účet.
A protože banka je tím, kdo ty informace spravuje a má je pod kontrolou, tak všichni musíme věřit, že záznamy spravuje správně a poctivě. V bankovnictví je vybudovaná celá řada mechanismů a kontrol, které mají tuto důvěru zaručit.

Tyto kontrolní mechanismy se už od devadesátých let mnoho lidí snažilo převést do digitálního světa, aby peníze mohli fungovat se všemi výhodami internetu (hlavně okamžité převody a nízké transakční náklady). Nedařilo se to. Problém byl v tom, jak rozumně zajistit důvěru v centrální autoritu, která povede záznamy.
Řešení přinesl až bitcoin. Ano, nejslavnější a dosud nejúspěšnější kryptoměna je opravdu vůbec první kryptoměnou, která vznikla. Stalo se to v roce 2009 a bylo to řešení které otočilo na hlavu původní problém se zajištěním důvěryhodné centrální autority.

Bitcoin je totiž navržen tak, aby se obešel bez centrální autority úplně.

Jak to dělá?

K záznamu všech transakcí používá takzvaný blockchain. To není nic tajemného, je to právě jen seznam všech transakcí, tak jak proběhly. Nezpravuje ho ale žádná centrální autorita. Může ho mít u sebe kdokoli, kdo chce a nainstaluje si příslušný program. Stejných kopií této “účetní knihy” totiž existuje více a nové transakce se zapisují do všech kopií. Tím je zaručeno, že nikdo nezmění záznamy o transakcích zpětně.

Druhý problém je zaručit, že samotné nově zapisované transakce dávají smysl, hlavně že nikdo nezaplatí stejnými penězi více než jednou. Transakce se tedy před zapsáním do blockchainu složitě kontrolují a ověřují. To opět může dělat kdokoli. To je to slavné “těžení”. Těžař vezme balíček transakcí, udělá s nimi sadu složitých výpočtů, které mají ověřit, že jsou to transakce platné, za to si může do balíčku přidat ještě jednu transakci, která mu vyplácí odměnu. Balíček pak odešle na připojení k blockchainu a tím se informace o transakcích rozdistribuuje po síti všem, kteří se rozhodli blockchain spravovat. A od té doby jsou všechny transakce potvrzené, nevratné a navždy zaznamenané.

K čemu je to dobré?

Rozhodně nejen k vytváření různých virtuálních měn, se kterými se pak bude divoce spekulovat. Obecně se technologie za bitcoinem dá použít ke správě, distribuci a zpřístupnění velkého množství informací, u kterých je třeba zajistit důvěryhodnost. Už dnes se to nepoužívá zdaleka jen pro finanční transakce.

IBM například vyvíjí Food trust network, která má spravovat informace o potravinách. Nevypadá to jako něco revolučního, ale výrobcům a prodejcům potravin to umožní v řádu sekund odpovědět na otázky jako “Které z čokoládových tyčinek, co máme na skladě, obsahují kakaové boby zpracované ve stejné továrně, odkud pocházejí i kakao ve kterém se (na druhém konci světa) našla nebezpečná plíseň?”. Valmart (největší síť supermarketů v USA) používání této technologie velmi prosazuje a aktuálně ho zavádí pro všechnu prodávanou zeleninu.

Ověřitelné záznamy jsou také velmi dobře využitelné pro všechny formy online hlasování. Šly by tak pořádat i volby, místní referenda a další. V Západní Virginii už teď v listopadu pilotně proběhnou volby (federální) pomocí aplikace založené na takové technologii.

Většina využití je ale stále ve finančnictví. Transakce díky této technologii mohou probíhat globálně, kdykoli, velmi levně a v řádu sekund. Protože jde o decentralizované řešení, je také velmi odolné proti různým výpadkům a technickým problémům. I proto vzniklo kromě bitcoinu několik stovek dalších měn. Každá má svoje specifika a snaží se bitcoin nějak vylepšit - některé jsou schopné zpracovat více transakcí v kratším čase, jiné umí pracovat s chytrými kontrakty (provést transakci automaticky, když nastanou zadané podmínky), zase jiné jsou navržené tak, aby jejich hodnota nekolísala a bylo možné je vždy vyměnit za dolary 1:1.

Reálné využití pro každého?

Existuje. S bitcoinem můžete už teď reálně platit na mnoha místech. Mimochodem, Praha je aktuálně městem s celosvětově největší hustotou podniků, kde přijímají bitcoin. Ale hlavní využití samozřejmě není na ulicích Prahy, ale online na internetu. 

K tomu si stačí si pořídit vhodnou aplikaci (obvykle se jim říká bitcoinová peněženka (bitcoin wallet)). Jsou k dispozici pro počítače, a také pro mobilní telefony. Obsluhují se velmi jednoduše, placení probíhá většinou pomocí QR kódů, které snadno naskenujete fotoaparátem telefonu.

A to je ve skutečnosti jednodušší než obsluha běžného internetového bankovnictví. Všechno probíhá velmi rychle, klidně na druhý konec světa a transakční poplatky jsou minimální.

sinfin.digital