Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Karlovarský festival po 15 letech ovládl český film. Křišťálový glóbus získal Křižáček

Karlovarský festival po 15 letech ovládl český film. Křišťálový glóbus získal Křižáček

Křišťálový glóbus získal na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech režisér Václav Kadrnka za film Křižáček. Ocenění dnes večer převzal ve Velkém sále hotelu Thermal. Cena tak po 15 letech zůstává v Česku, naposledy ji v roce 2002 obdržel za Rok ďábla režisér Petr Zelenka. Film v Karlem Rodenem v hlavní roli se v českých kinech objeví od 2. srpna, na Slovensku v září.

Křižáček je středověkou roadmovie, která vznikla na základě epické básně Jaroslava Vrchlického Svojanovský křižáček. Koproducenty snímku byli partneři na Slovensku a v Itálii. Cena je dotována částkou 25.000 dolarů, což je v přepočtu zhruba 572.000 korun.

Americký herec a hudebník Jeremy Renner převzal za ovací zcela zaplněného Velkého sálu Thermalu Cenu prezidenta festivalu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Stejné ocenění za přínos české kinematografii dostal od Jiřího Bartošky za stejného ohlasu přítomných režisér Václav Vorlíček.

Zvláštní cenu hlavní porota udělila snímku Alena Drljeviče Chlapi nepláčou, jehož hrdiny jsou veteráni jugoslávské války podrobující se terapeutickému sezení. Vznikl v koprodukci Bosny a Hercegoviny, Slovinska, Chorvatska a Německa.

Za režii byl oceněn Peter Bebjak za snímek Čára. Odehrává se v roce 2006 na slovensko-ukrajinském pomezí v prostředí pašeráků cigaret a zkorumpované policie.

Za herecké výkony byly oceněny herečky Jowita Budniková a Eliane Umuhireová ex-aequo za role v polském filmu Ptáci zpívají v Kigali. Zabodoval i Alexander Yatsenko za výkon v rusko-finsko-německém snímku Arytmie.

Zvláštní uznání za nejlepší debut převzala americká režisérka Rachel Israelová za neobvyklou romantickou komedii Drobné si nechtě s autisty v hlavních rolích. Další zvláštní uznání pro nejlepší začínající herečku dostala Voica Olteanová za roli v rumunském filmu Breaking News.

Mezinárodní porota soutěže Na východ od Západu udělila Velkou cenu ruskému snímku Alexandera Hanta s názvem Jak Víťa Česnek vezl Ljochu Vrtáka do důchoďáku. Zvláštní cena byla udělena filmu Dede, jehož režisérkou byla Mariam Khatchvaniová; vznikl v koprodukci Gruzie, Kataru, Irska, Nizozemska a Chorvatska.

V soutěži dokumentů zabodoval španělský snímek Spousta dětí, opice a zámek režiséra Gustava Salmeróna. Zvláštní cenu si odnesla Lekce francouzské konverzace Bernharda Braunsteina v koprodukci Rakouska, Francie a Lichtenštejnska.

Diváckou cenu na základě ankety více než 77.000 diváků získal film amerického režiséra Taylora Sheridana s názvem Wind River. Převzal ji Jeremy Renner, který v něm ztvárnil hlavní roli.

Předáním cen dnes Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech vyvrcholil.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1