Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Káva jako úžasný přírodní lék? Pět šálků denně snižuje výskyt rakoviny jater, ukázala studie

Káva jako úžasný přírodní lék? Pět šálků denně snižuje výskyt rakoviny jater, ukázala studie

Nadměrné pití kávy škodí zdraví, varují často odborníci. Nejnovější studie však tvrdí opak. Podle britsko-amerického vědeckého týmu je časté pití kávy spojeno se sníženým rizikem vzniku jednoho z nejčastějších typů rakoviny jater. U lidí, kteří denně vypijí pět až šest šálků tohoto nápoje, je podle výzkumu pravděpodobnost výskytu takzvaného hepatocelulárního karcinomu o 50 procent nižší. Je přitom druhým nejčastějším typem rakoviny, na který celosvětově umírá nejvíc lidí.

Vědci z britské univerzity v Edinburghu a americké univerzity v Southamptonu si vzali do hledáčku data víc než dvou milionů lidí z celého světa, u kterých sledovali riziko výskytu a vývoje hepatocelulárního karcinomu v porovnání s tím, kolik kávy denně vypijí.

Výsledky, zveřejněné v lékařském magazínu BMJ Open, potěší hlavně milovníky kávy – studie potvrdila pozitivní souvislost mezi její spotřebou a snížením rizika rakoviny jater. Tedy čím víc lidé kávy vypijí, tím nižší riziko je. Celkem odborníci vycházeli z 26 studií, z nichž sedm vzniklo v Evropě, pět v Japonsku, dvě ve Spojených státech a po jedné v Hongkongu a v Singapuru.

Hepatocelulární karcinom patří mezi časté typy rakovinných onemocnění – podle vědců celosvětově postihuje asi 50 lidí z 1000. Podle nové studie se však u lidí, kteří uvedli, že pravidelně pijí kávu, poměr snížil na 33 lidí z 1000, což představuje 34procentní pokles.

Výzkum potěší především náruživé milovníky kávy, kteří si ji dopřávají i několikrát během dne. Podle analýzy jeden šálek denně snížil riziko výskytu tento typu rakoviny jater o 20 procent, dva šálky o 35 procent a pět šálků dokonce o již zmíněných 50 procent. Pozitivní účinky má přitom i káva bez kofeinu, která podle vědců snižuje riziko o 14 procent.

Navzdory pozitivním výsledům tým vědců nedoporučuje, aby lidé úderem dneška začali pít pět hrnků kávy každý den. Efekty na zdraví u nadměrného pití kávy totiž prý stále nejsou známé. Zároveň také přiznávají, že výzkum byl pozorovací povahy, nemohou proto prokázat příčinnou souvislost mezi vypitím velkého množství kávy a sníženým rizikem. Přesto studie podle vědců dokazuje, že má káva nepopiratelné zdravotní účinky.

„Ukázali jsme, že káva redukuje cirhózu a také rakovinu jater v závislosti na dávce. Káva také snižuje riziko úmrtí z mnoha jiných příčin. A náš výzkum poskytuje důkazy, že v přiměřeném množství může být úžasným přírodním léčivem,“ říká jeden z autorů studie Peter Hayes.

Vědci navíc věří, že i nadměrné pití kávy může mít v některých případech blahodárné účinky. To se však bude muset teprve prokázat „Dalším krokem teď je, aby vědci začali u náhodných případů zkoumat účinnost zvýšené konzumace kávy u pacientů, u kterých hrozí rakovina jater,“ tvrdí vedoucí studie Oliver Kennedy.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1