Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Když sláva nestačí. Sebevraždy celebrit ukázaly na znepokojivý trend, o problémech neví ani blízcí

Když sláva nestačí. Sebevraždy celebrit ukázaly na znepokojivý trend, o problémech neví ani blízcí

Měli peníze, slávu, byli populární. Přesto spáchali sebevraždu. Úmrtí dvou celebrit, módní návrhářky Kate Spadeové a Anthonyho Bourdaina, v tomto týdnu jen dokládá znepokojivý trend. Počet dobrovolných odchodů ze světa v americké populaci stoupá. U řady případů si navíc problémů nevšimnou ani jejich blízcí.

Ona měla manžela, dospívající dceru a získala snad všechna možná ocenění v módní branži. On byl legendou mezi kuchaři. Jeho televizní show přilákala k obrazovkám miliony lidí, cestoval a psal populární knihy. Zdánlivě si užíval života. Nyní Kate Spadeovou a Anthonyho Bourdaina spojuje jiná věc než úspěch – sebevražda.

Ačkoli mnozí lidé mají problém pochopit, že se zrovna tak oblíbení, finančně zajištění a na první pohled spokojení lidé rozhodnou odejít ze života, počet podobných případů mezi Američany stále narůstá.

Podle zprávy Centra pro kontrolu a prevenci chorob (CDC) se míra sebevražd ve Spojených státech zvýšila mezi lety 1999 a 2016 asi o čtvrtinu, v některých státech ale přesahuje rozdíl i 40 procent. A například v Severní Dakotě stoupl o závratných 57,6 procenta.

CDC navíc upozorňuje, že 54 procent sebevrahů před činem nedává najevo žádné duševní problémy, a tak si jejich okolí myslí, že je vše v pořádku. O jejich problémech se dozví, až když je pozdě. „Dokonce i lidé, kteří mají hodně podpory, nejsou imunní vůči potížím s duševním zdravím,“ konstatuje psycholožka Lauren Appiová. „Mohou si říkat: Mám všechno. Proč nemůžu být spokojený a dostat se přes to.“

Appiová poukazuje na největší omyl, a to, že si lidé o druhých myslí, že pokud jsou úspěšní, nemohou trpět depresemi či jinými duševními problémy. Naopak u těchto lidí je velké riziko, že nakonec sebevraždu spáchají. Podle psycholožky se i u nich dají vypozorovat varovné signály – vyjadřují beznaděj, mluví o touze zemřít, cítí se jako vězni či obtíž pro okolí. Nebezpečí spočívá hlavně v tom, že je jejich okolí nepochopí a bude se jim divit, proč se přes potíže nepřenesou.

Vědci se snaží odhalit, kdy je člověk nejvíce náchylný k sebevraždě. Stále je to ale jedna z nejméně srozumitelných oblastí. Jednou z cest, kterou se ubírají, je zkoumání části mozkové kůry známé pod názvem Brodmannova oblast 25. Ta je extrémně bohatá na serotoninové transportéry a ovlivňuje psychiku člověka a jeho sebevědomí. Ovlivňuje i změny chuti k jídlu nebo spánek.

Výzkum už přinesl některé poznatky. Díky němu vznikla například na Kolumbijské univerzitě série otázek, která se ukázala jako účinná při prevenci sebevražd a léčbě deprese. Vědci si ale stěžují, že aby se posunuli ke skutečnému řešení problému, potřebovali by daleko větší podporu ze strany vlády. „Výzkum sebevraždy se nestal prioritou státu. Měl by. Mohlo by to otevřít dveře k použití biomarkerů a studiu mozku lidí ohrožených sebevraždou,“ stěžuje si profesor psychiatrie Waguih Ishak a dodává, že neexistuje žádný federální program na financování podobných projektů.

Další potíží, která má na celou problematiku nezanedbatelný dopad, jsou nedostatky ve vývoji léků, které by lidem, u nichž se depresi podaří odhalit, pomohly. S tím, jak roste dostupnost levných generických antidepresiv, z nichž mnohá mají jen velmi slabý účinek, je vývoj nových léků na depresi obchodně velice nevýhodný. Výrobci léků mají ve vývoji asi 140 přípravků na léčbu duševních onemocnění, včetně 39 léků na depresi, vyplývá z dat americké asociace inovativních farmaceutických firem (PhRMA). Současně se zkoumá více než 1100 experimentálních léčiv proti rakovině, která slibují i vysoké zisky, uvedla agentura Reuters.

„Psychiatrie se stala neoblíbenou oblastí pro investice. Pojišťovny říkají, proč bychom měly platit víc za novou léčbu?“ přibližuje důvody nepoměru Harry Tracy, vydavatel periodika NeuroPerspective, v němž sleduje novinky na poli nových psychiatrických léků. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1