Vztek, ponížení, křivda. Po tom, co se evropští lídři „o nás bez nás“ rozhodli v roce 1938 odejmout Československu pohraničí a přičlenit ho k nacistickému Německu, se podobné emoce mísily snad téměř v každém obyvateli okleštěného Československa. Mnichovská dohoda byla paktem, který vznikl bez ohledu na zájmy a hlas obyvatel republiky, a jejím účelem bylo nasytit hladového Hitlera, který toužil po čím dál větší moci. Lídři Francie a Velké Británie, kteří se domnívali, že obětováním českého pohraničí uspokojí chtivého diktátora, se mýlili. To ale vyšlo najevo až po několika měsících... INFO.CZ připravilo k historickému výročí sérii článků, které připomenou, co vedlo k podpisu Mnichovské dohody, jak situaci vnímali obyvatelé Československa i vojáci připravení bojovat a jak prezident Edvard Beneš obstál v této životní zkoušce.
Kdo podepsal Mnichovskou dohodu?
Dohodu ujednali v Mnichově 30. září 1938 lídři čtyř evropských velmocí: Premiér Spojeného království Neville Chamberlain, premiér Francie Édouard Daladier, italský premiér Benito Mussolini a vůdce Německa a kancléř Adolf Hitler. Právě z této konstelace vzešel popis situace „o nás bez nás“, protože o rozporcování Československa rozhodovaly cizí mocnosti bez našeho zastoupení. Česká strana nebyla k jednání přizvána a po podpisu dohody sdělil Chamberlain českým zástupcům, že na jejich odpověď se nečeká a dohoda se považuje za přijatou.
